Výchova stejnopohlavními páry nemusí být pro děti ideální, tvrdí senátorka. Studie neprokázaly žádný neblahý vliv, oponuje aktivistka
S heslem „Tradičnější, než si myslíte“ začíná letošní festival Prague Pride. Je na čase zvážit, jestli tradiční pojetí rodiny odpovídá stavu současné společnosti? Ředitelka programu festivalu Veronika Dočkalová je přesvědčena, že neodpovídá, nezávislá senátorka Jitka Chalánková naopak věří, že svazek muže, ženy s dětmi je cíl, ke kterému máme vždy směřovat.
„Proměna společnosti se děje neustále. Přestává být tradicí diskriminace a opovrhování LGBTQ+ lidmi a vzniká nová tradice respektu k této skupině lidí, protože jsme tu byli vždy,“ uvádí v Pro a proti Dočkalová.
Podle ní je škoda rodinu uzavírat do rámce tradičních představ a forem typu otec, matka a děti. „Relevantní jsou všechny formy rodin.“
Čtěte také
Chalánková připomíná, že tyto názory zastávají lidé z „nevoleného spektra“ a zejména z různých nevládních organizací. „A tyto jsou také mimochodem bohatě saturované penězi,“ tvrdí politička.
Proč záštitu nad Prague Pride převzali někteří vrcholní čeští politici včetně ministrů, senátorka prý nechápe. „Já jsem ve volební kampani slíbila, že budu hájit rodinu tvořenou otcem, matkou a dětmi.“
„Výchova stejnopohlavními páry nemusí být skutečně pro děti ideální,“ pokračuje politička. „Ale žádají o stejné dotace, úlevy ze strany státu v daňové oblasti jako tradiční rodiny. Každé dítě má svého otce a matku, má právo znát své rodiče a být jimi vychováváno. Tato práva dětí jsou tu porušována.“
Dočkalová má ale prý opačnou zkušenost, zná mnoho stejnopohlavních rodin se šťastnými dětmi. „Takže si vůbec nejsem jistá, o čem se teď mluví. Navíc studie zkoumající situaci dětí ze stejnopohlavních rodin neprokázaly žádný neblahý vliv, naopak tyto děti bývají tolerantnější.“
Manželství jako základní lidské právo
Studie lze v propagandě různě zneužívat, odmítá ředitelčin argument senátorka. „A výzkumy veřejného mínění, které ukazují většinovou podporu manželství pro stejnopohlavní páry pro mě nehrají žádnou roli. Naše společnost je tolerantní k těmto lidem jako k jednotlivcům, ale je třeba chránit děti.“
Čtěte také
„Právo na život a nediskriminaci jednotlivce platí pro všechny, ale manželství založené na svazku muže a ženy je jiná kapitola a do základních lidských práv nepatří. Já ani nechápu, proč se dožadují zakotvení homosexuálního manželství. To je oblast, která ani politikům do rukou nepatří, je to oblast vyšších hodnot,“ shrnuje svůj postoj Jitka Chalánková.
LGBTQ+ komunita nežádá nic speciálního, vysvětluje ředitelka. „Chceme jen mít stejná práva a podmínky jako ostatní, a tak i uzavřít manželství, což také může zvýšit prestiž této instituce, která postupem času upadá.“
„Je čas na manželství pro všechny, na to, aby česká společnost vyslala zprávu, že je pro rodinu, pro rovnost, pro pečující, věrné a dlouhotrvající vztahy, že chce vytvářet podmínky, ve kterých se dobře vyrůstá dětem, tedy že naše společnost podporuje dobrý život těch, kteří v ní žijí,“ věří Veronika Dočkalová.
Související
-
Manželství je smlouva. Není důvod, aby ji uzavírali jen muž a žena, tvrdí poslankyně Šebelová
„Jsem pro to, aby název byl stejný, ale pokud by to na tom mělo ztroskotat a dohodli jsme se, že práva budou stejná, byla bych připravena ustoupit,“ dodává Šebelová.
-
Odměňovat manžele za věrnost? Podporu si zaslouží všechny formy rodin, věří senátorka Šípová
Měl by stát odměňovat dlouholeté manželské páry cenou za věrnost? Debatují senátorka Adéla Šípová (nestr. za Piráty) a Jiří Čunek (KDU-ČSL).
-
Přestaňme lidi dělit na dvě kategorie. Schvalme manželství pro všechny, žádá Richterová
Dělají čeští poslanci dost pro rovná práva queer lidí? Jaká novela by zlepšila život české LGBT+ komunity? Debatují Olga Richterová (Piráti) a Jiří Navrátil (KDU-ČSL).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.