Navyšme poplatek za urgent, volá primář. Poslanec: Víc pomůže, když budou praktici ordinovat i večer

Pane primáři, proč by se podle vás měl zvýšit poplatek za pohotovost?

Zdeněk Monhart: Důvod, proč si – nejenom já, ale jistě převážná většina lékařů a všech zdravotníků, kteří pracují na urgentních příjmech – myslíme, že by poplatek měl být vyšší, je to, že vidíme, že na urgentní příjmy chodí část pacientů opravdu s banalitami.

Čtěte také

Urgent. Poslouchejte podcastovou sérii z největšího urgentního příjmu v Česku

Ty mohly být vyřešeny předchozí den u praktického lékaře, nebo by jistě vyčkaly do ordinace praktického lékaře ráno. Ale pacienti dnes nejsou nijak motivováni k tomu, aby svoje jednoduché zdravotní obtíže, případně i zdravotní obtíže dlouhodobé, řešili u svého dispenzarizujícího (soustavná odborná lékařská péče, pozn. red.) specialisty nebo u svého dispenzarizujícího praktického lékaře.

Vědí, že na urgentním příjmu budou ošetřeni rychleji, dostanou komplexnější péči, za kterou by třeba museli dvakrát nebo třikrát k lékaři. Šli by za praktikem, ten by jim dal žádanku na rentgen, pak by jeli někam na rentgen... A prostě to řeší cestou urgentního příjmu.

Vůbec nehovořím o tom, že by se takto chovali všichni pacienti, ale část z nich. A vidíme nejenom narůstající zátěž urgentů a zdravotníků a frustraci lékařů i sester, kteří tam pracují za tohoto stavu. Ale taky vidíme to, že tyto banální případy zdržují a zpomalují ošetřování.

Pane poslanče, není to pádný argument, proč by se návštěvy pohotovostí měly regulovat vyšším poplatkem?

Tom Philipp (KDU-ČSL): Je to argument, který nutí k zamyšlení, jak správně nastavit motivace pro pacienty i pro lékaře. A jak vůbec správně nastavit ošetření v době mezi pátou nebo šestou večer a sedmou nebo půl osmou ráno.

Čtěte také

Na další pandemii jsme připraveni mnohem lépe, zní z ministerstva. Smejkal: Mohlo by to být i lepší

To je dlouhodobý problém. A nemyslím si, že by situaci zásadně zlepšilo jenom jedno řešení. Ani to, o kterém se tady bavíme, to znamemná navýšení poplatku.

Naopak by mohlo docházet k tomu, že někteří pacienti, pro které by poplatek byl přílišvysoký, by mohli dojít k nějaké újmě na zdraví, pokud by nedošli na urgent nebo na noční službu.

Pane primáři, vy takovou obavu nemáte? Že při zvýšení poplatku by si část pacientů návštěvu rozmyslela a že by to nebylo dobře pro jejich zdravotní stav?

Monhart: Já tu obavu nemám. Souhlasím s tím, že to není samospasné řešení. Musí být více opatření včetně třeba soustavné edukace obyvatelstva v tom, co je a k čemu je určený urgentní příjem, pohotovost.

Čtěte také

BONUS: Jak v létě neskončit na urgentu

Ale vezměte si, že poplatek je ve výši 90 korun, tuším, od roku 2009. Průměrná hrubá mzda v České republice se zvýšila na dvojnásobek, ale poplatek zůstává stejný. A představte si je, jak často potřebujete urgentní příjem.

Když je vám opravdu špatně, tak si neřeknete, jestli tam půjdu za 90 korun, a nepůjdu tam za 300 korun. Když máte bolesti na hrudi a obáváte se, že máte infarkt, nebo se obáváte, že máte mozkovou příhodu, nebo máte vysoké horečky, kašlete a jste přesvědčen, že máte zápal plic – tak tam půjdete.

Pokud je ten stav opravdu vážný, budete hospitalizováni a regulační poplatek za ošetření neplatíte. Pokud tam půjdete a zjistíte, že to není tak vážné, jak jste se obávali, tak zaplatíte 300 korun za ujištění, že to s vámi není tak vážné.

Nízkoprahová péče

Pane poslanče, kromě vaší role zákonodárce působíte i jako předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zlepší se situace, jakmile za pohotovosti začnou mít odpovědnosti právě pojišťovny a nikoliv kraje?

Philipp: Myslím, že toto zásadní vliv na pohotovosti mít nebude. V tuto chvíli byla odpovědnost více na kraji. Ale i pojišťovna měla povinnost udržovat nebo pomáhat udržovat síť.

Teď v tom pojišťovna zůstane v uvozovkách sama. Ale samozřejmě bude v zájmu kraje, aby lékaři měli kde sloužit. Myslím, že situace se tímto zásadně nezmění, nebo skoro vůbec nezmění.

Čtěte také

Jak na psychosomatickou medicínu? Raději víc stupňů vzdělání, říká lékařka. Gynekoložka: A i odměn

Myslím, že pojišťovny – a Všeobecná zdravotní pojišťovna to určitě dělá, dělá to i třeba ministerstvo svými úhradovými vyhláškami nebo zákony – je rozšiřování sdílených praxí a podporování praxí, které mají otevřeno nebo obsluhují svoje pacienty i během večerních hodin.

Nízkoprahová péče, to znamená to, co poskytují praktičtí lékaři, by se měla rozšířit i do odpoledne, třeba do tří do čtyř hodin odpoledne.

Tohle by mělo být součástí práce praktických lékařů. Péči by poskytovali třeba ve sdruženém zdravotnickém zařízení nebo ve skupině. A to třeba až do deseti do večera. Právě to by nemocnicím výrazně pomohlo.

Pane primáři, pomohlo by to i podle vás?

Monhart: Pokud to bude fungovat, pokud budou pacienti vědět, že mohou jít k praktikovi do sdílené praxe třeba do osmi večer, tak by to určitě pomoci mohlo. 

Kolik lidí chodí na urgentní příjem s banálními problémy? Mohla by pohotovostem ulevit takzvaná „telemedicína”? A brání se vláda navyšování poplatku za pohotovost kvůli nadcházejícím volbám do Poslanecké sněmovny? Poslechněte si celou debatu ze záznamu v úvodu článku.