Vteřiny a kilometry

V obou případech ale dnes můžeme pouze spekulovat. Bush sice udělal Chiracovi radost knížkami o civilizaci, kultuře a umění amerických indiánů, jenomže ti ve francouzsko-amerických vztazích nepředstavují problém. Více než obdivem k civilizaci amerických indiánů je francouzský prezident pověstný tím, že má k dnešní americké civilizaci vztah rezervovaný. Potřásání rukou pak nic nevypovídá o tom, kdo bude profitovat na obchodování s iráckou ropou. Francie asi nikoli. Dnešní civilizace je, na rozdíl od těch minulých, nesmírně energeticky náročná. To je také důvodem, proč Číňané budují vodní dílo, které bude k vidění z vesmíru.

Největší hydroelektrárna na světě má uspokojit elektrickou energií desetinu obyvatel miliardové Číny. Vodní rezervoár o délce šesti set třiceti kilometrů je ovšem monstrem, které vedle nadšení čínských politiků vyvolává ve světě i mrazení v zádech. Rozhodnutí spoutat řeku, která v minulém století při katastrofálních záplavách zahubila tři sta tisíc lidí, je jistě vedeno dobrým úmyslem, nicméně stará moudrost říká, že dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekel. Není tomu tak dávno, co svět zjistil, že smělé lidské projekty nepočítají se zlem, které se může probudit v člověku. A budování nádrže o hloubce mrakodrapu je ve století terorismu čin téměř sebevražedný.