Vstal Leonid Brežněv opravdu z hrobu?

Kwašniewski byl totiž první hlavou státu, která se s ruským prezidentem sešla po beslanské tragédii, kdy přišlo o život 500 lidí. Krátce po ní vyhlásil Putin změny ve způsobu vlády v Rusku, v zahraničí většinou považované za omezující demokracii. Tyto události vyvolávají v zemích na západ od Ruska obavy. U našich severních sousedů sice opatrně, ale pravidelně kritizují Kreml za to, že v případě Čečenska spoléhá výhradně na použití síly a odmítá jakákoli jednání s tamními v určitém smyslu "umírněnějšími" vůdci, mimo jiné s bývalým prezidentem Aslanem Maschadovem.

Rusko dalo opakovaně najevo, že Polsko nepovažuje za partnera nejvyšší důležitosti. Kwašniewski neměl jednoduchou úlohu. Nemohl ruského prezidenta urazit, poučovat, naopak ho musel přesvědčit o soucítění Poláků, nicméně, jako představitel země NATO a Evropské unie vyjádřit svůj názor na změny stylu vlády v Rusku.

Jenomže Rusko se na Polsko urazilo ještě před Kwašniewského příjezdem. Tisková služba Kremlu vydala prohlášení, ve kterém se doslova píše: "V atmosféře všeobecné podpory Ruska v souvislosti s beslanskou tragédií působila velmi disharmonicky protiruská kampaň v polských médiích, kterou podporovala řada polských politiků." Konec citátu

Ačkoli Kwašniewski začal své vystoupení před novináři vyjádřením solidarity polského národa s ruským v souvislosti s Beslanem, Vladimír Putin se k tomuto tématu ani jednou nevyjádřil a pouze s kamennou tváří a ledovým tónem citoval údaje o zlepšující se obchodní výměně mezi oběma státy a poděkoval Polsku, že bylo Rusko jako čestný host pozváno na knižní veletrh ve Varšavě.

"Ano mluvili jsme o tom, jak polské sdělovací prostředky informovaly o tragédii v Beslanu. Prezident Putin mi řekl, že na základě analýz, které obdržel bylo v polském tisku příliš mnoho nespravedlivých názorů a pomluv," přiznal po návratu do Varšavy polský prezident Alexander Kwašniewski. "Odpověděl jsem mu, že v Polsku mají novináři svobodu slova," dodal Kwašniewski.

Šéfredaktor listu Gazeta Wyborcza a známý komentátor Adam Michnik reagoval na konstatování tiskové služby Kremlu o protiruské kampani otázkou, zda v Rusku vstal z mrtvých bývalý šéf Sovětského svazu Leonid Brežněv. Tón tiskového prohlášení mu totiž až příliš připomíná jednání Sovětů s představiteli ČSSR před invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. "Ten jazyk výhrůžek zná dobře každý, kdo si pamatuje Brežněvovu éru. Jakmile se v polském tisku objeví kritická slova na adresu Moskvy, Kreml by snad chtěl odvolání všech redaktorů a pacifikaci tisku," tvrdí ve svém komentáři Adam Michnik. Závěrem dodává, že doba, kdy vedení státu diktovalo redakcím, co mohou a nemohou psát už naštěstí minula. Ruské novináře vyzývá k dialogu. Ale dialogu dospělých lidí, ne formou výhrůžek, ale jako rovný s rovným a svobodný se svobodným.

Ne že by se snad v Polsku obávali ozbrojené intervence, ale na podobná prohlášení jsou u našich severních sousedů velmi citliví. Je to sice už minulost, ale nedávno si v Polsku připomínali 65 let od napadení hitlerovským Německem a v polovině září i útoku ze strany Sovětského svazu. Vztahy s oběma zeměmi jsou v Polsku historií dosud poznamenány. K Rusům převládá tradiční, po staletí vytvářená nedůvěra. A s Německem je tu problém nároků části vyhnanců na odškodnění, který nedávno vyvolal poněkud ukvapenou deklaraci poslanců Sejmu. Ta na oplátku požadovala válečné reparace za škody způsobené Německem v době okupace. Jak vláda v Berlíně, tak i ta varšavská shodně deklarovaly, že otázku nároků vyhnanců, tak i reparací považují za uzavřené. Polský premiér Marek Belka dokonce v pondělí podepsal v Berlíně s německým kancléřem Schroederem zvláštní dohodu. Na jejím základě bude vytvořena komise právníků, kteří by ve jménu obou vlád čelili případným žalobám vyhnanců u mezinárodních soudů. Tento krok je chtě nechtě namířen proti asi tisícovce německých občanů, sdružených ve Společnosti pro pruské nároky, která takovými žalobami hrozí, nicméně uklidnění vzájemných vztahů je v tuto chvíli v zájmu obou zemí, členů Evropské unie.

A když jsme u té historie, Alexander Kwašniewski přeci jen z Moskvy jednu pozitivní zprávu, kromě příslibu hospodářských dohod, přivezl. Vladimír Putin oznámil, že z ruské strany skončilo vyšetřování masakru polských důstojníků v Katyni. Znamená to, že polským historikům a úřadům budou zpřístupněny dosud tajné archívy, které pomohou hromadnou popravu pěti tisíců Poláků v roce 1940 příslušníky NKVD, objasnit.