Vorvani po sobě uklízejí oxid uhličitý

16. červen 2010

Pokaždé, když si vorvaň odskočí na toaletu, uklidí po sobě vydýchaný oxid uhličitý a ještě udělá něco dobrého pro životní prostředí.

Vorvani, kteří mohou dosáhnout délky 28 m a váhy 150 tun, při každém výdechu obohatí atmosféru o „porci“ skleníkového plynu oxidu uhličitého. Nová studie ale ukazuje, že vorvani atmosféře nic nedluží – spíš naopak. Tito ozubení kytovci se krmí ve velkých hloubkách, ale vyprazdňují se v povrchových vrstvách oceánu. Hlavní složkou potravy vorvaňů jsou hlubokomořští hlavonožci, jejichž těla jsou bohatá na železo. Tento prvek pak přechází do výkalů a vědci odhadují, že jen v Jižním Oceánu vorvani uvolní asi 50 tun železa ročně.

Železo je známé tím, že podporuje růst fytoplanktonu, který při fotosyntéze zužitkovává vzdušný oxid uhličitý. Řasy z Jižního oceánu, které vorvaní trus povzbudí k vyšším výkonům, z atmosféry odstraní nejen všechen oxid uhličitý, který vorvani vydýchali, ale ještě desítky tisíc tun navíc. To sice představuje méně než tisícinu emisí ze spalování fosilních paliv, ale v globálním měřítku mohou mít vorvani větší význam. Na mnoha místech limituje růst fytoplanktonu právě nedostatek železa, takže máme o důvod víc, proč vorvaně chránit.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.