Vojtko: Pomsta nás uspokojí jen krátce. Lék na můj pocit ponížení je ve skutečnosti introspekce
Pocit nespravedlnosti, křivdy nebo ponížení v nás vyvolává hněv a často i touhu po odplatě. „Když se pomstíme, dostáváme krátkodobě nějaké uspokojení,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus psychoterapeut Jan Vojtko. „Jednáme vlastně iracionálně jenom proto, abychom v našem vnitřním světě byli znovu v rovnováze. Jenže z dlouhodobého hlediska to bohužel není dobrá strategie,“ upozorňuje a v pořadu Leonardo Plus rozebírá fenomén pomsty.
Psychoterapeut Jan Vojtko mluví o pomstě
Lidé si vymyslí jakoukoli omluvu pro své chování, a to i pro akty pomsty, upozorňuje Vojtko. Mozek nás představou, že jsme se zachovali správně, chrání před ztrátou energie a setrváváním ve stavu silné frustrace.
Čtěte také
Pomstychtivé jednání může ospravedlňovat i společnost. „Externí svět nám naše myšlenky potvrdí,“ říká s tím, že okolí nám dokáže potvrdit leccos včetně různých stereotypů.
Lidé se dopouští pomsty i v partnerských vztazích, a i v takovém případě se snaží své chování ospravedlnit. Nástrojem pomsty se v takovém případě mnohdy stávají děti. A nemusí jít o fyzické násilí.
„Ve svém pocitu submise, ve svém pocitu nedostatečnosti, jsou pro mě děti děti v uvozovkách nejsnazší nástroj. Někdo, kdo se neubrání,“ uznává psychoterapeut.
Lék na ponížení
Pocity pomsty a dlouhodobého ponížení mohou ještě více upevnit sociální sítě, kde se setkáváme s podobně smýšlejícími lidmi.
Čtěte také
„Jsme v našich sociálních bublinách, skupinách, které nás neustále poplácávají po zádech,“ všímá si psychoterapeut a upozorňuje, že v prostředí sociálních sítí je v takové skupině každý. „Dozvíme se tam, že to bylo jasné a správné se tak zachovat,“ říká Vojtko a sociální sítě raději označuje za virtuální.
Chování pomáhá lidem racionalizovat takzvaný prefrontální kortex, díky kterému můžeme být empatičtí. Právě schopnost empatie se ale při pocitech strachu a ponížení značně oslabuje.
„Lék na pocit ponížení, nebo to, že i já jsem se nějak pomstil, je udělat introspektivu,“ radí psychoterapeut. Tím může být už jen odvaha ozvat se a například napomenout v hospodě někoho neslušného.
„Sice můžu dostat nějakou čočku, verbální i neverbální, ale to, že to udělám, mi dodá jiný pocit, podpoří můj morální kompas a najednou zažívám velmi silný pocit spravedlnosti,“ vysvětluje psychoterapeut.
Čtěte také
Upozorňuje na to, že pomsta nebo strach se stávají i součástí politického marketingu.
„Máme velký strach – a politici to živí – že když uděláš tohle, tak tě všichni sežerou. Jenže realita je jiná. Když se otočím k tomu Pepovi Novákovi a řeknu: ‚Hele, to není pravda, co říkáš,‘ tak najednou zjistím, že od dalšího stolu se někdo přidá.“
Jak pomstu živí politici a sociální sítě? A jak se místo k pomstě dopracovat ke smíru a odpuštění? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Související
-
Rodiče si mysleli, že ze mě udělají silné socialistické dítě, vzpomíná psychoterapeut Jan Vojtko
Dlouhá léta se věnuje mezilidským vztahům. Působí jako párový terapeut, pracuje s herci i s lidmi s hendikepem. Co ale utvářelo jeho a jak se vyrovnával se šrámy na duši?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.