Vlci v Čechách, ptačí trápení s láskou a pár tipů pro cestovatele Amazonií

Proč člověk s vlkem stále soupeří o území, a od pradávna má k vlkům velmi ambivalentní vztah?

„Souvisí to s tím, že vlk je člověku ze všech šelem asi nejvíce podobný,“ říká přední odborník na vlky Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Člověk i vlk jsou sociální predátoři. „V této ekologické nice se potkali, a s tím souvisí i ambivalentní vztah,“ dodává vědec.

Zatímco lovecko-sběračské kultury vlka spíše uctívaly, pastevecká éra už vztah zhoršila, vysvětluje Hulva. „Medvědí službou byla pro vlka bible, která právě pochází z území, kde pastevectví začalo.“

Naopak, idealizování vlka paradoxně probíhalo v zemích, kde byl vlk už vyhuben. „Například román Mauglí nebo v období tzv. Třetí říše, kde vlk už také dlouho nežil.“

„Pokud objekt není přítomen, tak je vhodný na projekci nevědomých obsahů člověka,“ soudí expert. „Vlk ztělesňuje divokost, kterou člověk ztrácí. Existuje i podobnost sociálního systému, přísná hierarchie, pozice vůdčího zvířete.“

Sociální systém vlka je relativně podobný lidskému uspořádání, potvrzuje Hulva. „Podobnost s lidskou rodinou je značná.“

Hodnocení inteligence vlka je komplikované. „Nemáme tak dobrý vhled do jejich psychických schopností.“

„Obecně šelmy, a tedy i vlk, patří mezi velmi inteligentní zvířata,“ tvrdí Pavel Hulva.

Mýtus o věrných labutích

Jak je to vlastně s partnerským životem u ptáků? Který ptačí druh se nejčastěji oddává sexu? Budete se divit, ale sexem nejposedlejší jsou právě dravci.

Labuť velká|foto: Jarmila Kačírková

Nejen o nich, ale i o ptačí žárlivosti a dalších vzorcích chování hovořil ornitolog a kurátor pražské ZOO Pavlem Brandl.

„Draví ptáci mají odlišný systém než většina ptáků. Samice jsou větší než samci, jsou dominantním pohlavím, a na rozdíl od ostatních ptáků se velmi často páří.“

Například u jestřábů se samec snaží přebít pravděpodobnost, že by nějaké vajíčko bylo oplozeno cizím samcem právě frekventovaným pářením, popsal ptačí strategii ornitolog.

„S tím souvisí i badatelský zájem o tzv. kompetici spermií. Skutečně existují i druhy ptáků, které snaží nějak odstranit sperma předchozího kopulujícího samce. Jeden druh máme i nás, pěvuška modrá se chová přesně tímto způsobem.“

Většina ostatních druhů řeší svou otcovskou prioritu jinak, dodává Brandl. „Například strážením samičky, kdy se samci od ní nehnou, aby nedali jinému sokovi příležitost.“

Ani monogamie není tak jednoznačným jevem, a to ani u labutí, které jsou s tímto chováním spojené. „Labutě nejen že si zahýbají. Ve skutečnosti těch věrných druhů ptáků existuje naprosté minimum, a většinou jsou to druhy pro laika obskurní a neznámé.“

„Moderní ornitologie zrušila odvěký mýtus, že ptáci jsou mezi zvířaty nejvíce monogamní. Ukázalo se, že ptáci zdaleka tak vzorní nejsou,“ bortí nejeden mýtus ornitolog.

Když se začala testovat paternita zdánlivě monogamních párů, tak se ukázalo, že 90 % druhů ptáků, tedy 9 tisíc druhů z 10 tisíc známých, ve skutečnosti v monogamii žije jen sociálně, starají se společně o mláďata, ale ta bývají často od úplně jiného rodiče.

„Nejen u ptáků, ale i u lidí nejsme my muži, kdo si vybírá partnera. Vybírají si samičky, my se akorát snažíme a předvádíme,“ vyvrátil další mýtus Pavel Brandl.

Bílým mužem v Amazonii

Jak se může bílý smrtelník dostat do Amazonie? Své doporučení vzkázal posluchačům ilustrátor a znalec Amazonie Jan Dungel.

Jan Dungel ve studiu ČRo Leonardo|foto: Hynek Bulíř

„Pouze po řece, jinak to nejde. Nebo vás mohou shodit z helikoptéry.“

Dřevěná loď ale nemůže být moc velká, aby se v horních tocích vůbec byla schopná pohybovat, radí cestovatel.

Mezi nezbytnosti cestovatele po Amazonii patří i indiánští průvodci z různých domorodých kmenů.

„Zpočátku to bylo těžké, protože mi indiáni nerozuměli, o co mi vlastně jde. Ale jsem s nimi už 25 let, a už mám všude různé spojky i kamarády mezi indiány, takže je to podstatně snadnější,“ popsal Dungel.

Nedůvěra byl z počátku vzájemná. „Učili jsme se vzájemnému vztahu, a trvalo to dlouho. A nezáleží to na kmenu, ze kterého indián pochází. Záleží to na tom, že si klapnete, tak jako tady, do noty .“

„Pochopil jsem, že musím těm indiánům umožnit, aby se chovali naprosto nejvíc tak, jak jsou zvyklí,“ zjistil brzy dobrodruh a umělec.

„Oni jdou na loveckou výpravu, a tím pádem mají snahu se dostat kamkoli já řeknu. A mně došlo, že já jsem také na lovecké výpravě, lovím také, jen mým úlovkem není maso, ale kresba v malířském skicáku,“ našel soulad mezi duší indiána a Evropana Jan Dungel.