Vlašská kaple rudolfínské Prahy odkryla vzkazy pro budoucí generace
Během nedávné Noci kostelů se Vlašská kaple v Karlově ulici otevřela po dvaceti letech pro návštěvníky.
Svým oválným půdorysem představuje ojedinělou manýristickou architekturu na českém území z konce 16. století.
Kapli zasvěcenou Nanebevzetí Panny Marie postavila mariánská Kongregace Italů, která v rudolfínské Praze sdružovala italskou komunitu stavitelů a řemeslníků. Ti byli usazeni zejména na Malé Straně pod Pražským hradem, ale svoji první kapli si zbudovali na druhém břehu Vltavy u Klementina.
Důvodem byla blízkost k jezuitské koleji a katolické víře, protože v Praze byla tehdy zastoupena i další náboženství. Pravděpodobným autorem návrhu oválné kaple s vnitřním ochozem byl papežský architekt Ottavio Mascherini a stavební práce obstaral tehdejší rektor kongregace Giovanni Antonio Brocco. Slavnostně byla vysvěcena v roce 1600.
Podle odhadu se do prostoru kaple vešlo pohodlně kolem padesáti osob, takže brzy přestala stačit, a tak v pořadí druhá Vlašská kaple vznikla u malostranského špitálu v dnešní Vlašské ulici, v jehož prostorách sídlí Italský kulturní institut.
Na interiérové výzdobě se podíleli umělci ze dvora císaře Rudolfa II., zejména Vlám Bartholomeus Spranger. Ten byl 30 let Rudolfovým dvorním malířem a císař si ho vážil natolik, že mu povolil pracovat v jeho domě v Thunovské ulici v podhradí. Proslavil se manýristickou malbou a pobýval také v Římě v paláci Cancelleria u kardinála Alessandra Farnese. Z původní manýristické výzdoby kaple se však dochovaly pouze fragmenty, a tak se restaurátoři společně s památkáři z NPÚ rozhodli vrátit do poloviny 18. století, kdy proběhla významná revitalizace interiéru.
Přemalby hlavní fresky Nanebevzetí Panny Marie, která je v kupoli, se ujal barokní malíř Giovanni Pietro Scotti, který pracoval také na výzdobě protějšího paláce v Karlově ulici. A právě jeho freska prošla nedávnými restaurátorskými pracemi. Při nich se našly také dva vzkazy pro budoucí generace, jeden zapečetěný tubus v makovici u lucerny a druhý ve zvonici.
Nejstarší vzkaz byl z 80. let 18. století a nejobsáhlejší o sto let později, když se slavilo 300 let od založení Italské kongregace, jejíž vznik se kryje s nástupem Rudolfa II. na trůn. Jde o trojjazyčné materiály v češtině, němčině a italštině, fotografie a dobové mince.
Ještě než se přistoupilo k vnitřní rekonstrukci, bylo třeba zajistit v první fázi vnější plášť a střechu celé stavby, vše bylo totiž v havarijním stavu a od roku 1997 z bezpečnostních důvodů uzavřené. Italský velvyslanec Aldo Amati před třemi lety inicioval získání finančních prostředků pro obnovu kaple pomocí grantů, od soukromých sponzorů a také od řeckokatolické církve svatého Klimenta výměnou za to, že tato církev bude moci kapli užívat. Jak potvrdil farář Vasyl Slivockyj, děje se tak hlavně o víkendech při liturgiích a pro náboženskou výchovu dětí Ukrajinců žijících v Čechách.
Vlašská kaple je jedním z kostelů tzv. „trojkostelí“ u klementinské koleje, kam patří již zmíněný kostel svatého Klimenta a také svatý Salvátor. Jsou spojeny jednou chodbou, která umožňuje procházet volně z jednoho kostela do druhého a tento průchod byl výjimečně otevřen právě během Noci kostelů.
I přes poměrně intimní prostor podpořený také půdorysem jsou v kostele tři oltáře. Ten hlavní však musel být při zásadní historické rekonstrukci Klementina otočen na západ a vytvořen nový vchod, společný se svatým Klimentem. Chybí tu také oltářní obrazy, které jsou prozatím uschovány v prostorách velvyslanectví. Zbývá také vyřešit osvětlení, protože kaple nemá dostatek světla z úzké Karlovy ulice.
Kostel je majetkem Italského státu a v minulosti byl užíván komunitou při příležitosti různých významných církevních i jiných svátků. Tím je kromě Vánoc a Velikonoc hlavně svátek Nanebevzetí Panny Marie, který se slaví 15. srpna. Na základě vyjádření italské strany nebude kaple běžně otevřená pro turisty, ale je možné se předem dohodnout na prohlídce.
V příběhu první Vlašské kaple v rudolfínské Praze vystupují návštěvníci Noci kostelů, farář Vasyl Slivockyj z řeckokatolické katedrály sv. Klimenta u Klementina, kunsthistorička a znalkyně rudolfínského umění Eliška Fučíková, dále Kamila Hálová z velvyslanectví Italské republiky Praze a italský velvyslanec Aldo Amati.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
