Vláda v demisi není plnohodnotná. Je pouze prozatímně pověřena výkonem funkcí, říká ústavní právník

16. únor 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Poslanecká sněmovna, Andrej Babiš

ODS chce prosadit usnesení, které by definovalo oblasti, ve kterých Poslanecká sněmovna očekává od vlády v demisi zdrženlivost. Ve čtvrtek to oznámil předseda strany Petr Fiala. Podle něj by vláda bez důvěry neměla dělat podstatné personální změny a pouštět se do projektů, které zavazují zemi do budoucna, nebo výrazně zasahují do rozpočtu.

Podle ústavního právníka Marka Antoše má takové usnesení spíše politický rozměr a není právně závazné. Ústavní soud už ale v minulosti v jednom nálezu konstatoval, že vláda bez důvěry musí být sebeomezena, nestanovil ale žádné meze. Usnesení by tak mohlo sloužit jako vodítko pro jeho další rozhodování.

Připomíná také, že nová vláda má být podle ústavy jmenována bez zbytečného odkladu. „Poté, co prezident přijme demisi vlády, tak ji prozatímně pověřuje vykonáváním jejích funkcí až do jmenování nové. Z toho lze vyvodit, že pozice vlády je skutečně prozatímní a mělo by se to odrážet na způsobu vykonávání funkcí,“ dodává.


Pevně daný čas na sestavení vlády není dobré řešení, mohou nastat okolnosti, za kterých vyjednávání trvá déle. Musíme předpokládat nepředvídatelné.Marek Antoš

Podle předsedy vlády Andreje Babiše z hnutí ANO ale ústava nedělá rozdíl mezi vládou s důvěrou a bez ní. „Ústava mluví o tom, že jde o prozatímní pověření k výkonu funkcí, tak se mi zdá dost zjevné, že to není plnohodnotná vláda,“ upozorňuje Antoš.

Střídání iniciativ

Přesto by ale podle Antoše neměl být stanoven pevný čas na sestavení vlády a například současný odklad za zbytečný nepovažuje, vzhledem k sjezdu ČSSD. „Dává smysl počkat, kdo bude tím partnerem na druhé straně. Jistá míra flexibility by v tom být měla,“ soudí.

Větší smysl by prý dávalo zavést něco na způsob střídání iniciativ. Pokud by prezident v určitém časovém okně nejmenoval premiéra, tak by tato kompetence přešla na jiný orgán, například na Poslaneckou sněmovnu. A když by ani ona nekonala, vrátila by se tato kompetence prezidentovi.

„Takový systém mají v Polsku a motivuje to všechny aktéry, aby zbytečně neprodlužovali své kroky, protože by o svůj pokus mohli přijít,“ uzavírá Antoš.

autor: vlk
Spustit audio