Vláda sice rozhoduje, ale úředníci nevědí, jak postupovat. Chybí prováděcí předpisy, stěžuje si ředitelka asociace malých podnikatelů
Omezení volného pohybu se prodlužuje nejméně do Velikonoc (do 11. dubna). V pondělí o tom rozhodla vláda. Stejně dlouho pak budou zavřené restaurace a většina obchodů (kromě potravin, lékáren a drogérií). Opatření platí už od 15. března, je ale otázka, jestli hlavně malí podnikatelé tak dlouho vydrží.
Pochybnosti má i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.
Čtěte také
„Je to zásadní problém,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus. „Přestože většina národa chápe, že situace je vážná,… tak pro obchodníky je to další rána, protože mají příjmy na nule,“ dodává.
Mnozí jsou v nájmu a majitelé jejich provozoven nejsou ochotni o nějakém odkladu, nebo snížení nájmů ani slyšet.
„Ministr průmyslu a obchodu (a dopravy) Karel Havlíček (za ANO) včera oznámil, že bude navrhovat odklady nájmů, což se u nás v členské základně potkává nejen u obchodníků a restaurací. Ti by chtěli minimálně šestiměsíční odklad a pak 50% výši s tím, že by se to tak do dvou let postupně splácelo. Co nás teď nejvíc trápí, je udržet si hotovost a lidi, a to je zásadní problém,“ vysvětluje ředitelka asociace.
Panika roste
Jak dlouho vydržíte? „Ti nejmenší nemají finanční rezervy, stejně tak OSVČ bez zaměstnanců. Ti dokonce avizují, že mají rezervy tak na jeden maximálně dva měsíce, a to jeden už je pryč… Panika u podnikatelů, hlavně těch nejmenších, je velká.“
Čtěte také
Základní problém pak Svobodová vidí v tom, „že vládní opatření přicházejí velmi rychle za sebou, ale jen v jakési hrubé podobě. Bez prováděcích předpisů, takže se v tom podnikatelé už neorientují.“
Volají tak na úřady, které jsou ale taky zavřené a preferují elektronickou komunikaci. „Takže se nikam nedovolají, na e-maily jim odpovídají s velkým zpožděním a ty odpovědi nejsou detailní, protože ani oni nemají prováděcí předpisy. Přitom některé z našich dotazů jsou velmi specifické,“ popisuje.
Třeba o kurzarbeitu, o kterém se mluví už tři týdny, „se vláda nedohodla a přesunula to na dnešek, ale dnes je poslední den měsíce a řada firem tak uvažuje, že bude muset alespoň části zaměstnancům poslat výplaty. Přitom ale kurzarbeit je postavený na tom, že nejdřív vyplatíte mzdy, na které ale musíte mít prostředky, a pak uplatňujete kompenzaci,“ dodává.
Podle návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by stát měl vyplácet živnostníkům postiženým koronavirovou krizí 15 tisíc korun měsíčně. Peníze by měli lidé dostávat po celou dobu trvání mimořádných opatření.
Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Martiny Maškové.
Související
-
Petr Honzejk: Koronavirus a demokracie. Jde to dohromady?
Doba je mimořádná a vyžaduje mimořádná opatření. Běžná pravidla fungování demokratické společnosti neplatí, svobody jsou zásadním způsobem omezeny.
-
Gita Zbavitelová: Boj s koronavirem ztěžují fundamentalisté všech tří monoteistických náboženství
Koronavirus je „Boží trest“ za to, že lidé „volili Trumpa“, že „Číňané jsou hříšníci“, nebo za homosexuály či emancipaci žen.
-
Na úřady práce se obracejí první lidé, kteří přišli o zaměstnání kvůli koronaviru
První lidé, které opatření v době epidemie připravila o práci, se začínají obracet na úřady práce. Někteří zatím jenom shánějí informace, jiní už se chtějí zaregistrovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.