Vláda neplní závazky NATO, vadí Fischerovi. Šlachta: Na vině je i ta Fialova, armáda se buduje dlouho
Od prezidenta Petra Pavla přichází varování vládě, že by měla zvýšit výdaje na obranu. Pavel upozornil Babiše, že neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci ohrožuje českou bezpečnost. „Evropa se musí postavit na vlastní nohy, minimálně dvě procenta HDP na obranu k tomu patří,“ míní senátor a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. „Vykazovat do obrany věci, které tam nepatří, byla chyba,“ kritizuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus senátor Pavel Fischer (nezávislý).
Podle prezidenta výdaje na obranu neodpovídají bezpečnostní situaci. Liší se podle vás v tomto vláda Andreje Babiše (ANO) od té Petra Fialy (ODS)? Ta přece také započítávala do obranných výdajů investice do infrastruktury a Severoatlantická aliance to nakonec uznala.
Pavel Fischer (nez.): Máte pravdu, to jsou účetní triky, které jsme viděli už i u předchozí vlády. Jsou to operace, které do obrany započítávají položky, které tam přímo nepatří.
Na summitu v Haagu se Severoatlantická aliance, a tedy i Česká republika zavázaly, že budou v nejbližších deseti až patnácti letech dávat na obranu minimálně 2 procenta, respektive 3,5 procenta HDP. V tomto smyslu je situace jiná, než byla třeba před rokem.
Čtěte také
Pane Šlachto, považujete ty 2 procenta, pokud jich tedy Česko letos dosáhne, za dostatečná?
Robert Šlachta (Přísaha): Výhrůžky vůči Evropě dostávají naprosto jasný a reálný cíl. Vidíme, jakým způsobem se Donald Trump chová k Evropě. Evropa se musí postavit na vlastní nohy a musí být silným partnerem. Minimálně 2 procenta k tomu patří.
Na druhou stranu je důležité, aby výdaje byly dávány efektivně, abychom nezjišťovali, že zakázky jsou předražovány, že je v nich korupce. To na občany působí negativně.
Je na stole věrohodný plán, jak naplnit to, k čemu se zavázala i Česká republika? K směřování k 3,5 procentům na obranu a 1,5 procenta na infrastrukturu? Ministryně Alena Schillerová (ANO) odmítá říct, co v této oblasti plánuje do budoucna.
Šlachta: To je právě o prioritách vlády. Ale na druhou stranu, a na to znovu upozorňuji, armáda se nedá budovat během jednoho měsíce nebo půl roku. Je potřeba, aby bezpečnost byla kontinuální, aby se do ní investovalo.
Čtěte také
Sedíme ve výboru, mluvím s vojáky. Nechali jsme si předložit, v jakém stavu je armáda, a myslím si, že ty informace nejsou úplně veselé. Konflikt, který nás obklopuje a ohrožuje, je velmi blízko.
Podotýkám, že vy jste vlastně v klubu ANO.
Šlachta: Já vnímám vládu a pana premiéra, který říká, že to není jejich válka, že dáváme finanční prostředky zejména na sociální oblast. Vzhledem k vývoji poslední doby a výhrůžkám vůči Západní Evropě by to měla být větší priorita, než jak ji v současné době vláda vnímá.
Jen 1,73 procenta HDP
Ministryně financí Alena Schillerová uvádí, že závazky vyšší než 2 procenta HDP na obranu jsou v tuto chvíli nereálné. Odborníci na veřejné finance připouštějí, že s rozpočtem, který byl připraven předchozí vládou, se toho moc udělat nemohlo. Je kritika ze strany prezidenta na adresu Babišova kabinetu na místě?
Fischer: Vláda, a teď mluvím i o té minulé vládě, protože takové věci se musí dělat dlouhodobě, dělala chybu, že vykazovala do obranných rozpočtů věci, které tam nepatří. To platí jak pro Fialovu vládu, tak pro Babišovu.
Čtěte také
Národní rozpočtová rada mluví jasně, my budeme mít dnes tento bod dokonce na programu jednání našeho výboru. Máme 1,73 procenta HDP na obranné výdaje, a tím vláda porušila zákon, kterým se zavázala z roku 2023 o financování obrany, že bude dávat minimálně 2 procenta. Tak na co si to tady hrajeme?
I předchozí vláda Petra Fialy do jisté míry dělala účetní triky a započítávala tam infrastrukturu. Aliance to ale uznala. Třeba to uzná i tentokrát.
Fischer: Když sledujete debaty v Alianci, tak tam slyšíte úplně jiný tlak. Tlak na to, abychom zvyšovali výdaje na obranu, a to proto, že dnes Česká republika výrazně nesplňuje všechny závazky, ke kterým se zavázala v rámci NATO z hlediska výstavby sil a schopností.
To je dlouhodobá věc. My jsme na to upozorňovali už za Fialovy vlády. Je to dlouhodobý dluh a ten vnitřní dluh je tak velký, že bychom měli přestat kouzlit s čísly a měli dělat seriózně práci ve prospěch obrany státu.
Čtěte také
Co se stane, pokud Česko ten závazek nesplní? Ať už jde o výši procent HDP, nebo o výstavbu jednotlivých jednotek, které Praha slíbila Alianci. Jaký to může mít dopad na vztah se spojenci, na důvěryhodnost a vztahy se Spojenými státy?
Šlachta: To už vnímáme třeba po kritice amerického velvyslance. Americká strana to dává velmi najevo už teď a to promlouvá do mezinárodního kontextu.
Také to bude způsobovat problémy ve vnitřní politice, protože vidíme nesoulad mezi prezidentem republiky a vládou. Můžeme očekávat, že konflikt bude na naší politické scéně dominovat, pokud nenajdeme společnou řeč.
Mezinárodní závazky jsou samozřejmě strašně důležité. Podívejte se na investice Polska, podívejte se do armády a na to, jakým způsobem Polsko vypadá teď. Utekli nám.
Summit v Ankaře
Pane Šlachto, řekl byste tedy, že když se bude jednat o rozpočtu na příští rok, tak tam už budete tlačit i z pozice senátora a člena klubu hnutí ANO, aby se závazky na obranu pro příští rok navýšily?
Šlachta: Debata je jasně vedená. Musíme to rozklíčovat, protože jedna strana tvrdí, že rozpočet je v takovém stavu, druhá strana tvrdí, že nic jiného dát nemůžeme.
Čtěte také
Máme tam Národní rozpočtovou radu, takže budeme vědět, kde se možná jaká položka ukrývá, schovává. Jak se ve světě přiostřují jednotlivé konflikty, tak budeme muset vyvíjet tlak.
Jak se všechny tyto diskuse o obraně propíšou do červencového summitu NATO v Ankaře?
Fischer: Propíšou se vážně, protože to je první summit od doby, kdy se státy Aliance zavázaly k 3,5 procentům čistě na obranné výdaje do roku 2035 plus k 1,5 procentu na investice, o kterých jsme mluvili.
Tam za stolem se bude sedět a bude se říkat, co máte splněno, jak jste daleko. Není to záviděníhodný úkol pro českou vládu a já bych přál Andreji Babišovi, aby tam jel místo prezidenta – běžně tam jezdí hlava státu – aby mu tam umyli hlavu. Tam si teprve uvědomí, že ztrácíme pozice nejenom v rámci Aliance, ale také v rámci Evropské unie. A to nás může bolet ve chvíli, kdy budeme potřebovat solidaritu od ostatních.
Myslíte si, že bude pro českou vládu obtížné obhajovat to, co vydává momentálně na obranu právě na červencovém summitu NATO v Turecku?
Šlachta: Pokud státy plní, a plní to procentuálně úplně někde jinde než Česko, tak si myslím, že je to je jasné připomenutí. Přijde. Budeme muset skládat účty. Jsme součástí NATO a musíme plnit závazky.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
