Jiří Pehe: Chovat se v NATO jako černý pasažér se České republice vymstí
Během nedávné konference pořádané na Pražském hradě pod názvem „Naše bezpečnost není samozřejmost“ vystoupil s nezvykle otevřeným a ostrým projevem americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Kritizoval skutečnost, že výdaje na obranu, tak jak je navrhla ve státním rozpočtu vláda Andreje Babiše (ANO), mají být přibližně jen 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Česká republika by tak měla jedny z nejnižších výdajů na obranu v Severoatlantické alianci.
Čtěte také
Babiš ještě před vystoupením amerického velvyslance na zmíněné konferenci tvrdil, že relativně nízké výdaje na obranu bude schopný vysvětlit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten vloni prosadil zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, které do roku 2035 mají vzrůst na 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP mají tvořit související nevojenské investice.
Babiš tvrdil, že Trumpovi vysvětlí, že Česká republika je ve složité fiskální situaci. A americkému prezidentovi prý připomene, že politici současné české vládní koalice Trumpa podporovali, když se k němu většina evropských států stavěla kriticky.
Závazek vůči ostatním
Na Trumpovu administrativu ale tento poněkud oportunistický argument evidentně neudělal velký dojem. Merrick ve svém projevu zdůraznil, že NATO stojí na dohodě mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní.
Čtěte také
Pokud Česko nebude plnit své závazky, bude to mít dopad nejen na jeho vlastní schopnost se bránit, ale na celou Alianci, řekl Merrick. Každý členský stát NATO k navýšení výdajů na obranu musí přistoupit jako k závazku vůči ostatním.
Připomněl také, že nejen Česká republika, ale i všechny další členské země NATO čelí vlastním ekonomickým a fiskálním omezením, a činí tudíž často těžká rozhodnutí. Chtěl tím říci, že investice do obrany odrážejí politické priority členských států, včetně jejich odhodlání bránit sebe i ostatní.
Ohrazení prezidenta
Zejména tento argument Babiš ale ignoroval, když i po Merrickově projevu zopakoval, že si Česká republika nemůže vzhledem k napjaté fiskální situaci zvýšení výdajů na obranu dovolit. Vše prý vysvětlí generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance Marku Ruttemu.
Čtěte také
Proti tvrzení, že svoje závazky nemůže Česká republika plnit kvůli špatné hospodářské situaci, se vzápětí ohradil prezident Petr Pavel. Připomněl, že Česká republika je v současnosti v první třetině zemí Evropské unie, pokud jde o ekonomické ukazatele.
Už proto by Česko nemělo argumentovat hospodářskými problémy jako důvodem pro neplnění závazků v oblasti obrany. Dodal, že nelze těžit z bezpečnosti na úkor ostatních.
Během návštěvy Lotyšska pak varoval, že Česká republika se může dostat do izolace, pokud se nebude zajímat o problémy v zahraničí a nebude je chtít řešit. Část tuzemských politiků se podle prezidenta chová, jako by se jich věci za našimi hranicemi, například válka na Ukrajině či íránský konflikt, vůbec netýkaly. Otázku obraných výdajů bude chtít s Babišem znovu řešit.
Oportunistické jednání
V celém sporu jde o priority členských států. Je jistě správné, že Babiš chce řešit sociální a ekonomické problémy doma, jenže k tomu jsou zapotřebí nejen peníze, ale také stabilní prostředí, které souvisí do značné míry s naší bezpečností.
Spoléhat na to, že nám tuto bezpečnost zaručí naši spojenci, i když my nebudeme plnit naše závazky vůči nim, je dosti sobecké.
Babiš v nedávných projevech několikrát tvrdil, že chce, aby Česká republika byla nejlepším místem pro život na celé planetě. Jenže snažit se o to s tím, že se v otázkách bezpečnosti necháme tak trochu vydržovat ostatními, přičemž naše porušování dohodnutých závazků oslabuje v systému kolektivní obrany i jejich bezpečnost, je v lepším případě krátkozraké, v horším prostě oportunistické jednání.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.

