Vláda nechce investovat do budoucnosti

Ještě než se ale tyto diskuse začnou, je třeba upozornit, že mezi poražené či odhozené třísky patří ty kapitoly rozpočtu, které by mezi ně v žádném případě neměly patřit. A věřit, že si toho všimnou také poslanci ve sněmovně a rozpočet na poslední chvíli změní k lepšímu. Není třeba dlouhých vysvětlování - při škrtání v rozpočtu velmi špatně dopadl výzkum a vzdělávací sektor.

I když vláda ještě na jaře rozhodla, že přidá čtyři miliardy korun na výzkum a pro vysoké školy, v srpnu své rozhodnutí zrušila. Řekněme to v celkovém kontextu: Letos půjde výzkum a univerzity od státu 37 miliard, příští rok to mělo být 44 miliard, bude ale pouze 40. Vzdělanci si tedy přilepší o osm procent i když to původně melo být o dvacet. Je to vskutku pochybné řešení, i když se škrtalo prakticky ve všech resortech.

Lépe je chyba v rozpočtovém rozhodnutí vlády vidět z druhé strany, tedy když se pozorný čtenář vládních dokumentů podívá, které resorty mohou být spokojeny. Jde především o sociální oblast, která zvyšuje své výdaje o sedmnáct procent. Tady se o polovinu zvýší dotace rodinám a o devět procent se zvýší nejvyšší položka - tedy výdaje na důchody. Můžeme ještě upřesnit, že výdaje na důchody se zvýší o 25 miliard.

O deset miliard, tedy o třetinu, zvýší stát své příspěvky zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce.

Stěžovat si nemohou ani stavitelé dálnic, dostanou od státu šedesát miliard, o pětinu víc než letos.

V žádné z těchto položek se při úpravách rozpočtu neškrtalo. Znamená to tedy, že z pohled vlády Česko je země důchodců a chudých rodin. Zároveň řidičů a také velkých strojírenských podniků, které potřebují převážet své výrobky právě po vysokorychlostních silnicích.

Vzdělání zůstává na okraji. Taková je informace, kterou podává rozpočet o prioritách dosluhující vlády. Jde pouze o okamžitý prospěch vlivných lobbistů a voličů silných stran. Investice do budoucnosti, kdy by se Česko mělo stát zemí produkující vynálezy a špičkové technologie, patří jen ke standardní výbavě politických projevů, které nikdo nemyslí vážně.

Bylo by možné připomenout celou řadu oblastí, kde české výzkumné ústavy a vysoké školy nestačí světu. Každý si může jejich výčet připomenout na webových stránkách vládní rady pro výzkum a vývoj. I když říkat v této souvislosti každý - to je právě v Česku značná opovážlivost.

Před čtrnácti dny přišla z Bruselu zpráva o počítačové gramotnosti v evropských zemích. Česko skončilo třetí od konce. Polovina zdejších občanů s internetem nikdy nepracovala a pouze čtvrtina používá internet pravidelně. Hůře jsou na tom jen Kypřané a Řeci.

V nejvíce vyspělých zemích na severu Evropy internet vůbec nepoužívá jen desetina občanů a pravidelně vstupuje na síť víc než polovina. Nejde tedy pouze o vysoké vzdělání, také obyčejná praxe s internetem je v Česku spíše neobvyklou kvalitou. V moderním světě přitom jde o stejně vážný nedostatek, jakým je špatná znalost jazyků. Jejich výuka přitom na našich školách rovněž zaostává.

Budeme tedy patřit k nejhůře vzdělaným národům Evropy? Může se to říct mírněji - budeme národem inženýrů a šikovných řemeslníků, kteří však budou mít ostych před složitějšími technologiemi a nebudou chtít mluvit cizími jazyky.

Pokud Česko půjde cestou, jakou stanoví rozpočet na rok 2007, skutečně míříme tímto směrem. Vláda totiž škrtala peníze i na nižší stupně vzdělání, mimo jiné miliardu na počítačové vybavení škol a půl miliardy na podporu výuky anglického jazyka.

V této chvíli je možné rozpočet ještě změnit. Podle odhadu odborníků mohou poslanci mohou najít v drobných položkách až čtyřicet miliard, které je možné ušetřit. Část z nich by mohli použít na to, aby vrátili školám a výzkumným ústavům seškrtané peníze.

Může to být výzva pro všechny poslance. Masivní podpora vzdělání totiž nechyběla ve volebním programu žádné z parlamentních stran.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .