Vláda nabírá stále více úředníků. Smršťuje se veřejný sektor, říká ekonomka Šichtařová

Markéta Šichtařová, ekonomka, manažerka a podnikatelka

Ekonomka Markéta Šichtařová patří mezi přední české úspěšné podnikatelky a manažerky. Ke vztahu mužů a žen na pracovišti se může vyjádřit z pozice ženy zastávající roli lídra. „Feministka pro mě není jako feministka. Samozřejmě se mi líbí emancipace a rovnoprávnost. A mimochodem si ji také sama dostatečně užívám,“ říká.

„Co se mně nelíbí, je extrémismus. Na obou dvou stranách. Například hnutí #MeToo je z mého pohledu extrém,“ dodává.

Ekonomka, manažerka a podnikatelka Markéta Šichtařová působí jako ředitelka poradenské společnosti Next Finance, kterou v roce 2004 založila. Vystudovala VŠE v Praze, působila na analytických pozicích ve Volksbank CZ, kde se časem stala hlavní ekonomkou. Z pozice odešla ve svých 28 letech, aby vytvořila vlastní analytickou a konzultační společnost Next Finance. V letech 2006 a 2007 byla vedoucí týmu ekonomických poradců ministra financí České republiky Vlastimila Tlustého. Je vdaná, má pět dětí, které všechny porodila doma.

Politický projekt 

Přímočaře komentuje také současnou situaci v Evropské unii. „Připadá mi, že to směřuje k superstátu, kdy se Evropská unie nenápadně trhá v půli. Je tady určité tvrdé jádro, které chce dělat hlubší integraci. Zbytek by měl být, dalo by se říci, hozen přes palubu, protože zdržuje. Země jako Česká republika, Polsko, ale teď už i Velká Británie či Itálie,“ uvádí a pokračuje:

Tomáš Sedláček: Důvody hlasování o smlouvě o brexitu? Jednodušeji než „ano“ se říká „ne“

Tomáš Sedláček, ekonom a profesor

Co se to stalo v Británii, když poslanci neschválili znění rozvodové smlouvy o brexitu? Je to krize politiky, demokracie a vládnutí? Proč je nejen Evropa tak rozdělená? Otázky pro ekonoma a vysokoškolského pedagoga Tomáše Sedláčka.  

„Evropská Unie se velmi často vydává za politicko-ekonomický projekt. Ale řekla bych, že je to projekt pouze politický. Projekt ekonomický je eurozóna. A Unie nikdy nevyrostla pouze na ekonomických základech.“

Politika? Jen v případě krize

Spojení Francie a Německa v rámci evropského společenství nepovažuje Šichtařová za hrozbu.

„Je to spíše úleva. Pokud tyto dvě země chtějí jít dál a s větší integrací, pravděpodobně nebudou nutit periferii Unie a eurozóny, aby do toho šla s nimi. To je přesně to, co střední Evropě v současnosti vadí. A myslím, že my bychom do jejich sféry vlivu spadat nemuseli, protože jsme tak trochu pod jejich rozlišovací schopnosti. Na to jsme příliš slabí, příliš chudí, příliš na východě,“ vysvětluje.

Evropa vstala z popela. Historik Jarausch vidí její budoucnost optimističtěji než média

Evropa, evropský parlament, EU, Evropská unie

Německo-americký historik Konrad Jarausch nedávno vydal rozsáhlou publikaci s názvem Ven z popela: Nové dějiny Evropy 20. století. Obsah knihy se pohybuje mezi vzestupem a zánikem, mezi násilím a usmířením na starém kontinentu, přičemž právě tyto korelace pomáhají vysvětlit dnešní rozdíly mezi Evropou a Spojenými státy.

Vlastní politickou kariéru prozatím ekonomka neplánuje, přesto si nechává rezervu. „Pokud by přišla velká dějinná krize, myslím tím totální selhání politiky, kdy už bych měla pocit, že směřujeme k válce a chybí nám vůdci a politici, kteří by se tomu byli schopní postavit, pak bych se obětovala,“ říká.

Skok k nesvobodě

Šichtařová komentuje také selhání posledních vlád a úbytek občanských svobod v demokratickém systému. „Jelikož to byl pozvolný proces, mohu těžko říct, že jedna vláda zalomila hůl. Ale dvě vlády v posledních osmi letech v tomhle udělali velký skok. Je opravdu cítit, že stát podporuje udávání a jsme to dokonce svým způsobem schopni i měřit,“ říká a pokračuje:

„Například tím, že vláda nabírá čím dál více úředníků, což znamená, že se smršťuje soukromý sektor, který musí více platit na ten veřejný. V poslední vládě přibylo 40 tisíc úředníků, což je vypovídající a exaktní číslo,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Markéta Šichtařová se bude věnovat ještě tématu hrozící ekonomické krize a také vyloží, co si myslí o skandinávském pojetí sociálního státu.