Tomáš Sedláček: Důvody hlasování o smlouvě o brexitu? Jednodušeji než „ano“ se říká „ne“

Tomáš Sedláček, ekonom a profesor

Co se to stalo v Británii, když poslanci neschválili znění rozvodové smlouvy o brexitu? Je to krize politiky, demokracie a vládnutí? Proč je nejen Evropa tak rozdělená? Otázky pro ekonoma a vysokoškolského pedagoga Tomáše Sedláčka.  

Nejsledovanější hlasování v dolní komoře britského parlamentu skončilo propadákem. 202 poslanců a poslankyň bylo pro, ale 432 proti. Celé to ale začalo výsledkem referenda v roce 2016. Proč politici nedokáží vykonat vůli lidu, který odhlasoval brexit? „Protože se jednodušeji než ‚ano‘ říká ‚ne‘,“ odpovídá Tomáš Sedláček.

202:432. Největší vládní porážka v historii britské sněmovny

Brexit

Dvě klíčová čísla večerního hlasování britské Sněmovny reprezentantů o dohodě o brexitu. 202 poslanců a poslankyň pro, 432 proti. Jasná porážka dohody vyjednané premiérkou Mayovou a největší vládní porážka v britské sněmovně v historii.

Svět je rozpůlen

Má ale i další vysvětlení, které je spojeno s velkým problém najít konsensus ve společnosti. „Takové národy, jako je Rakousko, Česko ale i Spojené státy, jsou rozděleny zhruba uprostřed. Takže když se nakonec nějaké řešení najde, tak po čase tu svou většinu zas ztratí… Je to obrovský paradox dnešní doby.“

Nikdy v dějinách lidstva a vládnutí prý nebylo na Zemi tolik vládců, kteří se usilovně snaží o naplnění vůle národa. „Akorát nevědí, co ten národ vůbec chce. Dnešní demokracie naslouchá rtům vox populi, ale ten je rozjívený a není ani moc zřejmý. Politici si tak myslí, že jsou blízko občanům, ti ale cítí, že jsou jim hrozně daleko.“

Británie má jedny z nejvzdělanějších obyvatel nejen v Evropě, a tak by prý člověk předpokládal, že budou mít dostatek informací a v tak klíčovém hlasování, jako bylo to o brexitu, rozhodnou s plným vědomím. „Jenže doba internetová se jako další paradox stala spíš dobou dezinformační… Do toho vstupuje i celková nálada, kdy jsme se v jednu dobu chtěli všichni kamarádit a jako hodní Evropané pomáhali hlavně třetím zemím. Ta nálada ale opadla a jsme tak nějak znaveni Sluncem.“

Demokracie už přerostla sebe samu

Aby toho nebylo málo, svou významnou roli začali hrát i populisté. To se ale dá číst i jako demokracie, která přerostla sama sebe. „To se projevuje tím, že když se lidí zeptáte na nějakou složitější otázku, tak jejich odpovědi neukazují na to, nač se ptáte… Plno lidí to své ‚ne‘ brexitu hodilo jen proto, že jim byla v tu chvíli nesympatická vláda Davida Camerona,“ myslí si Sedláček. Vyčerpala se tak demokracie jako systém vládnutí?

Nové referendum o brexitu? Tomu dávám tak 25% pravděpodobnost, tipuje Jiří Pospíšil (TOP 09)

Jiří Pospíšil, europoslanec a předseda TOP 09

Odchod Britů z Evropské unie se blíží. Stále víc se ale mluví o tvrdém brexitu, tedy že smlouva nebude ratifikována parlamentem. Mohlo by následovat druhé referendum? Proč se u nás tak „šermuje“ diktátem Bruselu? A proč by europoslanec neměl být odloženým národním politikem „na vejminku“?

„Spíš se fundamentálně změnila celá politika, tedy věci veřejné,“ odpovídá Sedláček. Finanční trhy, ekonomika, bankovní regulace, ochrana životního prostředí nebo migrace jsou věci, na které je už každý národní stát krátký a neumí ho sám řešit.

„To, co Evropě chybí, není ekonomická, ale sociologická integrace. Z Bruselu se stal symbol nadnárodní integrace, který je mnohým nesympatický. Zároveň je to symbol integrace, ale i dezintegrace na úrovni sousedství a malých celků,“ myslí si.

„Jsme schopni spolknout velblouda a smířit národy, které spolu historicky bojovaly, zbytečně prolévaly krev, a to i proti svým ekonomickým zájmům. Nad čím se ale zakuckáváme, je integrace sousedství. V brexitu tak ani nešlo o kritiku ekonomiky EU, ale kritiku sousedství, které se projevuje koneckonců i v té migraci,“ dodává Tomáš Sedláček.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru. V pořadu Interview Plus se ptal Michael Rozsypal.

autoři: Michael Rozsypal, Věra Luptáková|zdroj: Český rozhlas

Související