Vláda bude muset doplatit rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou energií. Windfall tax je nyní pro rozpočet státu jednou z mála možností, říká analytička Klímová

Jedním z bodů, na kterém se zatím ministři neshodli, je počet bank, které by měly dani z mimořádných zisků podléhat. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se zdaněním šesti největších bank, část koaličních poslanců si ale stojí za tím, aby daň dopadla na všechny banky.

Zvýšení daně z loterií

Dalším návrhem bylo i zpětné zdanění, které původně navrhovala Pirátská strana. Ten byl však nakonec po dohodě se zbytkem koalice stažen. Svůj pozměňovací návrh stáhl i poslanec Marek Benda, který chtěl zvýšit daň z loterií. Podle něj totiž platná úprava zvýhodňuje provozovatele jiných hazardních her, přestože některé z nich jsou pro společnost nebezpečnější a ziskovější.

Čtěte také

Konec Bohemia Energy byl předzvěstí. Trh se nepochybně pročistil, ale k velké změně nedošlo, tvrdí analytička Klímová

„Koalice se neshodla na tom, že by ho měla schválit v tomto daňovém balíčku. Úvaha o něm se tak musí přesunout do příštího roku. Návrh tak stáhnu, protože není možné, aby se koaliční poslanci navzájem přehlasovávali prostřednictvím opozice,“ vysvětlil Benda.

Podle Pirátů, kteří s návrhem nesouhlasili, je v době, kdy má státní rozpočet vysoký deficit, nelogické, aby tímto způsobem přicházel ještě o další peníze.

Pro rozpočet je windfall tax nyní zásadní

Podle ekonomické expertky Českého rozhlasu Jany Klímové je velkým překvapením a zároveň komplikací to, že zatím nepanuje shoda na finální podobě daňového balíčku, který má řešit energetickou krizi a má se schvalovat už tento pátek.

Banky přišly s myšlenkou Národního rozvojového fondu už za vlády Andreje Babiše. Od té doby se z toho ale žádný projekt nefinancoval.
Jana Klímová

„Mimořádné příjmy jsou už totiž zahrnuté v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jde o částku zhruba 100 miliard korun, takže shoda před závěrečným jednáním by tu už měla být,“ popisuje Klímová.

Podle ní na důkladné projednání tak závažného zásahu do ekonomiky bylo málo času. „Vláda původně mimořádnou daň odmítala. Přišla s ní až v průběhu září, když se ukázalo, že zvyšující se ceny energií nebudou pro domácnosti zvládnutelné pouze s plánovaným úsporným tarifem,“ dodává.

Čtěte také

Petr Holub: Windfall tax – konzervativní i levicová

Banky a firmy, které by měly být postiženy daní z mimořádných zisků však zdanění odmítají. Jednou z cest, které navrhují, je financování Národního rozvojového fondu, tedy projektů týkajících se infrastruktury.

„Banky přišly s myšlenkou Národního rozvojového fondu už za vlády Andreje Babiše. Od té doby se z toho ale žádný projekt nefinancoval,“ upozorňuje Klímová.

Pro rozpočet státu je proto windfall tax podle Klímové jedna z mála možností. „Vláda je teď v situaci, kdy zastropovala ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední podniky. Rozdíl mezi zastropovanou cenou a tržní cenou u elektřiny je 50 procent a u plynu 40 procent. A tento rozdíl bude muset vláda doplatit. Je vůbec otázkou, jestli jim těch předpokládaných 100 miliard mimořádných zdrojů bude stačit,“ říká Klímová.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.