Vítěz arménských voleb Pašinjan lavíruje mezi Ruskem a Západem

15. prosinec 2018

V předčasných parlamentních volbách v Arménii před týdnem získal politický blok Můj krok „revolučního“ premiéra Nikola Pašinjana přes 70 procent hlasů. A Republikánská strana, která zemi řídila v uplynulých deseti letech, se do parlamentu naopak vůbec nedostala. Pašinjan tak dokázal včas a dobře využít doposud živé revoluční euforie a proměnit ji ve volební hlasy.

Informuje o tom Rádio Svoboda, arménská redakce Rádia Svobodná Evropa.

Premiérem byl Pašinjan zvolen v květnu 2018 pod nátlakem veřejného mínění. Většina poslanců, kteří mu dali svůj hlas, byli v té době jeho nesmiřitelnými nepřáteli. Novopečený předseda vlády po zvolení okamžitě přistoupil k reformám: vyměnil ministry a vládu omladil. Nejstaršímu arménskému ministrovi je dnes 40 let.

Zároveň se však Pašinjan ocitl v paradoxní situaci: získal sice moc, ale parlament i nadále kontrolovali republikáni, kteří blokovali všechny premiérovy legislativní návrhy. A do regulérních voleb zbývaly 4 roky.

Nezbylo mu tedy než provést riskantní manévr: dobrovolně odstoupil z premiérské funkce a v souladu s ústavou rozpustil parlament. A tento dobře promyšlený tah se mu vyplatil: jeho stoupenci budou ovládat parlament.

Pod vlivem Arménů

Republikáni v předvolební kampani vsadili na sebeironii. Starosta Jerevanu a Pašinjanův stoupenec Hajk Marutjan v médiích prohlásil, že země se rozdělila na dva tábory: bílý – ten který uskutečnil revoluci, a černý – ten který byl proti ní. A právě černá a bílá barva a smuteční estetika dominovaly předvolební kampani republikánů.

Rádio Svoboda popisuje, že záhy po volbách se Pašinjan setkal se zahraničními novináři, aby odpověděl na jejich dotazy ohledně dalšího směřování Arménie. Prohlásil, že země je partnerem Ruska i Evropské unie a není pod ničím přímým vlivem.    

„Nelíbí se mi formulace, že se Arménie nachází v ruské zóně vlivu. Arménie je sice členem Eurasijského ekonomického svazu, ale zároveň je členem Rady Evropy. A nikdo přitom neuvažuje o tom, že by byla Arménie v zóně vlivu Rady Evropy,“ okomentoval Pašinjan strategické priority. Jeho vláda se podle něj nachází pod jediným vlivem, a tím jsou arménští občané a voliči.

Krevní mstu nedopustí

Arménský lídr také připomněl, že Jerevan je členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, ale zároveň spolupracuje s NATO v mírových misích v Kosovu a Afghánistánu. V této spolupráci bude Arménie podle Pašinjana pokračovat, ale nebude usilovat o vstup do Severoatlantické aliance. „Chceme rozvíjet spolupráci se všemi partnery a ne jen s jedním na úkor ostatních,“ vzkázal politik.

Další z otázek mířila na nedávné zatýkání představitelů bývalé vládní elity a jejich příbuzných. Během „revoluce lásky a solidarity“ totiž Pašinjan opakovaně sliboval, že nedopustí žádnou „krevní mstu“.

Nicméně boj s korupcí, který rozjel po svém nástupu do úřadu, se podle něj bez vyšetřování vysoce postavených úředníků nemůže obejít. Jeho vláda je tak prý odhodlaná jít až do konce a odhalit lidem celou pravdu, informuje o dění v Arménii Rádio Svoboda.

autor: Jan Machonin
Spustit audio

Související