Zaostřeno na Zakavkazsko: Rusko se svého vlivu v Arménii jen tak nevzdá. Nový premiér chce změnu

9. červenec 2018
Arménští vojáci, speciální jednotky
0:00
/
0:00

Naděje a obrovskou motivaci. To všechno teď cítí Arméni, kteří žijí po celém světě. V dubnu vyšli místní do ulic a po týdnech protestů mají nového premiéra Nikolu Pašinjana.

Bývalý novinář Pašinjan, který byl až do té doby poslanec opoziční strany a organizátor demonstrací, putoval jen během několika dní z policejní cely přímo do premiérské kanceláře.

Předchozí šéf kabinetu, který byl dřív i dvakrát prezidentem, Serž Sargsjan odstoupil až po velkém tlaku lidí v ulicích. Lidem se nelíbilo, že Sargsjan nesplnil dřívější slib, že už dál nebude kandidovat. Protože mu ústava neumožňovala třetí funkční období, prosadil, aby se podstatná část pravomocí hlavy státu převedla na premiéra a tím se za pomoci své Republikánské strany sám i stal.

Mají naději

V Náhorním Karabachu se bojuje. Arménie a Ázerbájdžán jsou na pokraji války

03600293.jpeg

Arménie a Ázerbájdžán se opět ocitly na prahu války. V noci na dnešek vzplály prudké boje na hranicích arménské enklávy Náhorní Karabach v Ázerbájdžánu. Z jejich rozpoutání se obě země obviňují navzájem. Boje už si vyžádaly desítky zraněných vojáků i civilistů a zřejmě i mrtvé.

Vypadalo to, že v zemi budou dál vládnout jeho lidé spojení se skupinou bohatých oligarchů. Ti totiž kontrolují celou ekonomiku a těší se, v jinak chudé zemi, často až pohádkovému bohatství. Teď je vše jinak. Co říkají samotní Arméni?

Podle Emila Aslana, Arména, který v Praze pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů ministerstva zahraničí, se všichni teď upínají k naději, že bude nový premiér bojovat s korupcí a špatnou sociálně-ekonomickou situací, která u lidí až dosud budila jen beznaděj. Taky proto odešly až statisíce Arménů do zahraničí.

„Pokud Nikola Pašinjan uskuteční slíbené reformy, tak vidím optimisticky i jeho snahu na zlepšení života lidí. Pokud se to tady změní, tak se jich většina opravdu domů vrátí,“ odhaduje Aslan. Kam vlastně Arménie směřuje? Na Východ, nebo na Západ?

Moskva se jen tak nevzdá

Modré oko Arménie zatím nevyschlo, ale pláče

Sevanskému jezeru se právem říká Modré oko Arménie

Když byste se podívali na satelitní snímky jižního Kavkazu, uvidíte na něm Modré oko Arménie. Tak se neoficiálně přezdívá Sevanskému jezeru – největšímu kavkazskému jezeru a také jednomu z nejvýše položených jezer na světě. Sovětští inženýři s ním měli velké plány, které málem skončily ekologickou katastrofou. Modré oko Arménie trápí ovšem hodně problémů i dnes.

„Od mnohých diplomatů se v kuloárech dozvíte, že Moskvě velmi vyhovují zamrzlé konflikty, jakým je tady Náhorní Karabach. Když už to vypadalo, že se politici Arménie a Ázerbájdžánu dohodnou a dojde k vyrovnání, tak se to Moskvě opravdu nelíbilo.“ Jen tak totiž může Vladimir Putin hrát roli čestného arbitra, ovlivňovat rovnováhu moci, a taky prodávat své zbraně.

„Říká se, že Rusko se snaží vzájemný konflikt udržet, přitom se ale nedá tvrdit, že by stálo o nějakou velkou válku. Má tak ale jedinečnou příležitost, jak v obou zemích ovlivňovat veřejné mínění a dělat vše pro to, aby vlády v Jerevanu i Baku byly vstřícnější k ruským požadavkům. Jinak by taky opoziční strana mohla od nich dostat nějaké ty zbraně, čímž by se narušila současná rovnováha moci ve prospěch zlobící země,“ říká Aslan.

Nepřátelé: Ázerbájdžán a Turecko 

Speciál o Arménii: Kosmetická změna už nepřichází v úvahu, myslí si politolog Šír

Serž Sargsjan v rozhovoru s lídrem protestů Nikolou Pašinjanem

Jaký bude vývoj v Arménii poté, co pod tlakem pouličních demonstrací odstoupil premiér a bývalý dlouholetý prezident Serž Sargsjan?

Na konci 80. let, ale i docela nedávno v dubnu 2016, proběhla několikadenní válka o Náhorní Karabach. „Incidenty tam jsou víceméně neustále a v nějaké rychlé řešení ani nedoufám. Je to momentálně dost beznadějné.“ Závislost země na Rusku trvá už mnoho let. Jak se Emil Aslan dívá na možný obrat směrem na Západ?

„Evropská unie má teď dost vlastních problémů a jedna země na Zakavkazsku asi Bruselu tak podstatná nepřijde. Aby to tady v posledních 15−20 letech fungovalo, tak to všichni brali jako menší zlo.“ Aby toho nebylo málo, Arménie je „rozhádaná“ i se svým dalším sousedem, s Tureckem.

„Ještě tak před 10 lety bych řekl, že je diplomatická smlouva mezi Ankarou a Jerevanem na spadnutí. Mělo proběhnout vyrovnání a chystalo se i otevření hranic. Nic z toho se ale nakonec nestalo,“ dodává Aslan.

Obavy o život Pašinjana

Lidem je prý jasné, že změny nebudou ze dne na den. Ram, jeden z obyvatel metropole Jerevan, říká: „Odhaduji, že to budou léta. Koneckonců, čtvrt století tady neexistovala reálná kontrola vlády a jejích úředníků. Teď se to ale rozhýbalo a za dva měsíce je vidět víc výsledků než za posledních pět let.“

Další Armén Hakob Astryan, který v Praze pracoval pro americkou rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, tvrdí, že Nikola Pašinjan má reálnou šanci udělat z Arménie jedinou skutečně demokratickou republiku v Zakavkazsku. „Ohrozit to může jen početná a pořád mocensky silná armáda oligarchů, která se může spojit s ostatními odpůrci reforem. Lidé se bojí o život Nikoly Pašinjana,“ dodává.

Spustit audio

Související