Neúnavný potížista míří do křesla arménského premiéra. Povedl se mu dokonalý úder

V úterý 8. května se možná stane novým arménským premiérem Nikol Pašinjan. Napoprvé neuspěl při hlasování 1. května, nyní mu ale podporu slíbil jménem vládní Republikánské strany předseda jejího poslaneckého klubu. Ke zvolení premiérem potřebuje opoziční vůdce nejméně 53 hlasů od 105 poslanců jednokomorového parlamentu.

Podle profilu v britském deníku Independent to vypadá, že se bývalý novinář a především permanentní revolucionář opravdu stane ministerským předsedou. Radikál, který v průběhu politické krize v Arménii nesundává vojenské maskáče, tak dosáhl téměř nemyslitelného úspěchu.

Alexandr Mitrofanov: Rusové smutně vtipkují, že nemají dost Arménů

Arménie těchto dnů ukazuje unikátní průběh celospolečenské angažovanosti bez násilí

Ze sovětských dob si pamatuji oblíbený vtip: „Rádia Jerevan se ptají: U nás je socialismus, ve Švédsku je také socialismus. Ale ten rozdíl! Proč tomu tak je? - Rádio Jerevan odpovídá: Protože nemáme tolik Švédů.“

„Za pouhé dva měsíce nejenže zabránil dlouholetému prezidentovi Serži Sargsjanovi stát se doživotním premiérem, ale sám se z okraje politického dění vyšvihl na post novodobého mesiáše. Nyní s přehledem ovládá stotisícové davy nespokojenců,“ píše britský list.

Pro ty, kteří jej znali dříve, to ale až takové překvapení není. Změnilo se však politické klima v zemi. Pašinjan je stále stejný. Odjakživa byl charismatickým vůdcem. Je neúnavný, spravedlivý a permanentní potížista.

Opozičník Nikola Pašinjan, lídr strany Dialog.

Pašinjan se narodil v malém městečku Ijevan poblíž hranic s Ázerbájdžánem. Na počátku 90. let přesídlil do metropole Jerevanu, kde začal studovat žurnalistiku. Byl jedním z nejtalentovanějších studentů v ročníku, k absolutoriu to ale nedotáhl.

Oficiálně ho vyloučili za absence na přednáškách, jeho bývalí kolegové ale mají jiné vysvětlení. Prý jej vedení fakulty žurnalistiky vyhodilo poté, co otiskl v novinách článek o korupci na vysoké škole.

„Vždycky byl bojovník za pravdu,“ vzpomíná Alina Ordjanová, která s Pašinjanem studovala na Jerevanské státní univerzitě. „Tehdy i dnes byl přesvědčený, že má pravdu, a dokázal to díky svému výjimečnému intelektu zdůvodnit,“ dodává žena.

Ve stínu masakru

Na konci 90. let si Pašinjan založil vlastní noviny Armenian Time. V následující dekádě, kdy se Arménie propadla do autoritářství, získal tento list pověst nejneohroženějších novin v zemi. Cesta do politiky byla pro bojovného žurnalistu logickým vyústěním kariéry.

Sblížil se s prvním arménským prezidentem Levonem Ter-Petrosjanem, který byl u moci v letech 1991 až 1998 a v roce 2008 se neúspěšně pokusil o návrat. V problematické volbě jej ale porazil Serž Sargsjan z Republikánské strany. Pašinjan organizoval kvůli hlasování demonstrace. Protesty však byly 1. března 2008 rozehnány násilím. Výsledkem bylo osm mrtvých. Pašinjan se dokonce několik měsíců musel ukrývat.

A právě stín deset let starých nepokojů visí nad nynějšími obřími demonstracemi. Pašinjan opakovaně volá po potrestání viníků tehdejšího masakru. Letos 22. dubna Sargsjan na vrcholu krize osudově zmínil tehdejší události. Těžce si tím uškodil, poznamenává britský deník. Exprezident totiž varoval Pašinjana, že se „vůbec nepoučil z událostí 1. března“.

Arménie těchto dnů ukazuje unikátní průběh celospolečenské angažovanosti bez násilí

Lidé si to vyložili jako nepřímé přiznání viny. Hněv pak vyhnal do ulic ještě více nespokojenců než před deseti lety. „Kvůli téhle jediné větě šli demonstrovat i ti, kteří nikdy v životě na žádné velké akci nebyli,“ píše Independent. Na náměstí Republiky v centru Jerevanu se shromáždil největší dav v novodobých dějinách Arménie.

Pašinjana a dvě stě dalších opozičníků sice pozatýkali, ale hned následující den byli z vězení venku. Sargsjan přiznal porážku a odstoupil. V dramatickém prohlášení vzkázal, že Pašinjan měl pravdu. „To já jsem se mýlil,“ sypal si popel na hlavu.

Libor Dvořák: Arménský premiér Serž Sargsjan odstoupil

Demonstrace v arménském Jerevanu

Napětí v Arménii, které se už jedenáctý den neustále stupňuje, dostoupilo vrcholu včera, kdy se v jerevanských ulicích mělo sejít až 160 tisíc demonstrantů.

Nikol Pašinjan s mohutnými davy v zádech zkusil srazit Sargsjanovu stranu na kolena jednou provždy. Politické kyvadlo se ale nevychýlilo očekávaným směrem. Republikáni mu zablokovali zvolení. Na řadu proto přišla tento týden celonárodní blokáda.

Místopředseda republikánů a jeden z největších kritiků Pašinjana Armen Ašotjan tvrdil, že by bylo politickým pokrytectvím zvolit opozičního lídra premiérem hned napoprvé. Na druhý pokus mu už ale vládní poslanci hlasy přislíbili, poté, co si odbyli povinnost klást odpor.

Liberál, populista i pragmatik

„Pašinjan svůj útok skvěle načasoval,“ tvrdí politolog  Mikael Zoljan. „Udeřit ve chvíli, kdy se Sargsjan pokusil stát z prezidenta premiérem, byl geniální tah. Dokonale vycítil, že útok musí přijít v okamžiku politického vakua. A když Sargsjan mohl konečně protesty potlačit, bylo už pozdě,“ dodává akademik.

Nejnovější vývoj v Arménii zasazuje ránu ruské zahraniční politice

02854510.jpeg

Arménie zažila rušný týden. Řada mohutných demonstrací, kterých se zúčastnilo až 100 tisíc lidí, nakonec přiměla k odstoupení premiéra Serže Sargsjana. Arméni svým úspěšným protestům říkají podle československého vzoru „sametová revoluce“. A server německé stanice Deutsche Welle je přesvědčený, že Sargsjanova demise je ranou pro ruskou zahraniční politiku.

Pašinjan se tak podle Independentu dostává k moci, aniž by musel obětovat cokoli ze svého programu. V parlamentu se 1. května představil poslancům a řekl, že tradiční rozdělení na levici a pravici je podle jeho mínění překonané. Mnozí soudí, že je názorově nevyhraněný z taktických důvodů, aby přitáhl maximum opozičně naladěných voličů.

Ti co jej znají osobně, však tvrdí něco jiného. Srdcem je prý liberál, v praxi sebejistý populista a je-li to zapotřebí, také prohnaný politický pragmatik. „Hájí univerzální lidské hodnoty. A je ukázněný – když se rozhodne, už s ním nikdo nepohne. Umí však také naslouchat,“ myslí si Arsen Charatjan z Pašinjanovy strany Občanská smlouva.

Nikol Pašinjan má prý okolo dvaceti důvěrníků a poradců, rozhodování v tomto kruhu pak probíhá na základě konsenzu. „Když jsme se například neshodli, zda uzavřít banky, nechali jsme je otevřené,“ řekl Independentu Charatjan.

Přesto svého lídra jeho věrní berou jako vůdce s bezmála kristovskými rysy. „Interně o tom často žertujeme. Když jsme chystali jeho poslední projev, padl návrh sehnat mu oslíka, aby na něm mohl vyjet před davy jako Ježíš,“ říká závěrem místopředseda arménské opoziční strany Občanská smlouva.

Spustit audio
autor: rma

Odebírat podcast

Související