Visegrád přeceňujeme. Členství v něm nám teď spíš škodí, věří poslankyně Langšádlová (TOP 09)

7. červen 2019

Evropa jedná o tom, kdo obsadí nejvyšší posty unijních institucí. Do funkce předsedy Evropské komise by svého člověka ráda prosadila i visegrádská čtyřka. Má spojenectví Česka, Slovenska, Polska a Maďarska v rámci Evropské unie tak silné slovo, aby dokázalo své záměry realizovat? A prospívá Česku členství v této alianci?

„Visegrád význam a přínos má. Celá aliance má 65 milionů lidí a HDP vyšší než Francie, což nám dává lepší vyjednávací schopnosti v Evropské unii,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Ten si prý je vědom problémů, které má Maďarsko a Polsko. „Ale Orbánův Fidesz vyhrává s 50 %... Také Polsko vyhovělo v oblasti soudnictví tomu, co po něm Evropská unie chce. Nemyslím si, že by problémy těchto zemí byly tak velké, že by nás to nějak poškozovalo... Nás to nijak neohrožuje, a to je důležité.“

Máme jako Visegrád pořád dost společných témat. Je důležité mít dobré sousedské vztahy... Máme vojenskou spolupráci, spolupráci v zemědělství, zahraniční politice... Pořád můžeme lobbovat za naše podniky a investice, to nám V4 pořád přináší.
Jaroslav Bžoch

Poslanec si nemyslí, že by vztahy s našimi ostatními sousedy byly horší. „Komunikaci nezanedbáváme ani jako Česká republika, ani jako V4. Máme s Německem velmi dobrou spolupráci a nic nesvědčí o tom, že bychom měli horší vztahy než kdysi.“

„Myslím, že Maroš Šefčovič by mohl být vhodný kandidát Visegrádu na vyšší pozici v Evropské komisi. Myslím, že na to hlas máme... Uvidíme, jak se bude Francie dohadovat s Německem, ale šanci máme určitě,“ věří Jaroslav Bžoch (ANO).

Přeceňovaná skupina?

„V tuto chvíli naše členství ve Visegrádské skupině spíš škodí. V4 je celkově v České republice velmi přeceňována, v tuto chvíli toho pro nás příliš nepřináší,“ soudí poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).

Ta věří, že existuje spousta jiných zajímavých partnerů. „Vyspělé země jako Francie, Německo nebo mimo Evropu třeba Izrael. Tyto země mají naprosto rozdílné postoje v mnoha otázkách. Nezapomeňme, že pro pana Orbána bylo ještě nedávno hlavním tématem zrušení Benešových dekretů... I jinak je vývoj v Maďarsku i Polsku velmi nebezpečný.“

Mohou být situace, kdy je prospěšné jednat v rámci V4… Ale neupínejme se jen k této skupině, protože to je jako když se ve třídě kamarádíte jen s někým, kdo lže a krade, což na vás nevrhá nejlepší světlo... V tuto chvíli žádné silné pozitivní společné téma V4 nevidím.
Helena Langšádlová

Politička je přesvědčena, že budování vztahů s jinými významnými partnery zanedbáváme. „Například v Německu dnes už není ani skupina přátel České republiky, protože nedokážeme tomuto velmi blízkému partnerovi vysvětlit, jaké jsou naše zájmy.“

„Hovořilo se o panu Šefčovičovi jako o členovi Evropské komise a Angele Merkelové v čele Rady. Přestože považuji pana Šefčoviče za profesionála, tak jsem byla v rozpacích, jak v rámci prezidentské kampaně na Slovensku i on hrál na ty nejnižší nacionalistické pudy, takže jsem v rozpacích,“ přiznala Helena Langšádlová (TOP).

autoři: Veronika Sedláčková , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.