Visegrád přeceňujeme. Členství v něm nám teď spíš škodí, věří poslankyně Langšádlová (TOP 09)
Evropa jedná o tom, kdo obsadí nejvyšší posty unijních institucí. Do funkce předsedy Evropské komise by svého člověka ráda prosadila i visegrádská čtyřka. Má spojenectví Česka, Slovenska, Polska a Maďarska v rámci Evropské unie tak silné slovo, aby dokázalo své záměry realizovat? A prospívá Česku členství v této alianci?
„Visegrád význam a přínos má. Celá aliance má 65 milionů lidí a HDP vyšší než Francie, což nám dává lepší vyjednávací schopnosti v Evropské unii,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec Jaroslav Bžoch (ANO).
Ten si prý je vědom problémů, které má Maďarsko a Polsko. „Ale Orbánův Fidesz vyhrává s 50 %... Také Polsko vyhovělo v oblasti soudnictví tomu, co po něm Evropská unie chce. Nemyslím si, že by problémy těchto zemí byly tak velké, že by nás to nějak poškozovalo... Nás to nijak neohrožuje, a to je důležité.“
Máme jako Visegrád pořád dost společných témat. Je důležité mít dobré sousedské vztahy... Máme vojenskou spolupráci, spolupráci v zemědělství, zahraniční politice... Pořád můžeme lobbovat za naše podniky a investice, to nám V4 pořád přináší.
Jaroslav Bžoch
Poslanec si nemyslí, že by vztahy s našimi ostatními sousedy byly horší. „Komunikaci nezanedbáváme ani jako Česká republika, ani jako V4. Máme s Německem velmi dobrou spolupráci a nic nesvědčí o tom, že bychom měli horší vztahy než kdysi.“
„Myslím, že Maroš Šefčovič by mohl být vhodný kandidát Visegrádu na vyšší pozici v Evropské komisi. Myslím, že na to hlas máme... Uvidíme, jak se bude Francie dohadovat s Německem, ale šanci máme určitě,“ věří Jaroslav Bžoch (ANO).
Přeceňovaná skupina?
„V tuto chvíli naše členství ve Visegrádské skupině spíš škodí. V4 je celkově v České republice velmi přeceňována, v tuto chvíli toho pro nás příliš nepřináší,“ soudí poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
Ta věří, že existuje spousta jiných zajímavých partnerů. „Vyspělé země jako Francie, Německo nebo mimo Evropu třeba Izrael. Tyto země mají naprosto rozdílné postoje v mnoha otázkách. Nezapomeňme, že pro pana Orbána bylo ještě nedávno hlavním tématem zrušení Benešových dekretů... I jinak je vývoj v Maďarsku i Polsku velmi nebezpečný.“
Mohou být situace, kdy je prospěšné jednat v rámci V4… Ale neupínejme se jen k této skupině, protože to je jako když se ve třídě kamarádíte jen s někým, kdo lže a krade, což na vás nevrhá nejlepší světlo... V tuto chvíli žádné silné pozitivní společné téma V4 nevidím.
Helena Langšádlová
Politička je přesvědčena, že budování vztahů s jinými významnými partnery zanedbáváme. „Například v Německu dnes už není ani skupina přátel České republiky, protože nedokážeme tomuto velmi blízkému partnerovi vysvětlit, jaké jsou naše zájmy.“
„Hovořilo se o panu Šefčovičovi jako o členovi Evropské komise a Angele Merkelové v čele Rady. Přestože považuji pana Šefčoviče za profesionála, tak jsem byla v rozpacích, jak v rámci prezidentské kampaně na Slovensku i on hrál na ty nejnižší nacionalistické pudy, takže jsem v rozpacích,“ přiznala Helena Langšádlová (TOP).
Související
-
Jan Macháček: Proč neodcházet z V4
V poslední době se objevují texty, které navrhují, že by Česká republika měla opustit visegrádskou skupinu, tedy V4.
-
Státy V4 se nechtějí dohodnout na posílení Frontexu. Je pro ně výhodné téma udržovat, tvrdí Faltová
V Salcburku se scházejí lídři států EU, aby mluvili o migraci. Ještě předtím usednou k jednacímu stolu zástupci zemí visegrádské čtyřky (V4). Dokáží se shodnout na řešení?
-
V4 je v plné síle a stále tady, popírá zvěsti o rozpadu ...
Pohled pod povrch dění ve Visegradské čtyřce odhalil, že se její členské státy jednoznačně shodovaly právě jen v pohledu na problematiku migrace, soudí analýza na s...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.