V4 je v plné síle a stále tady, popírá zvěsti o rozpadu společenství předsedající Maďarsko

Přítomnost na jednom místě ale nemusí znamenat, že všichni sdílí i stejnou politickou pozici, podotýká Politico. Naznačila to prý budapešťská schůzka, koncipovaná jako setkání ministrů zahraničí V4. Fakticky se jí ale zúčastnili jen ti z Maďarska a Polska. Česko a Slovensko totiž vyslaly jen státní tajemníky.

Praha a Bratislava už také daly jasně najevo, že v dnešní nejisté době chtějí být co nejblíže francouzsko-německému unijnímu středu, píše server Politico. Bude to platit hlavně v období po blížících se německých parlamentních volbách, po kterých prý Berlín a Paříž chtějí dát integračnímu procesu nový impuls.

Status pozorovatele

Česká republika se teď proto chystá požádat o status pozorovatele při klíčových jednáních eurozóny a už pro svůj záměr hledá podporu. Slovenský premiér Robert Fico zase nedávno prohlásil, že základní fundamenty jeho politiky jsou blízké tezím zemí unijního jádra, včetně Francie a Německa.

Postoje Prahy a Bratislavy ale jsou podle serveru Politico v přímém protikladu k pozicím dalších dvou členů V4, tedy Maďarska a Polska. „Orbán a Kaczyński by chtěli proměnit Visegrád v jakousi platformu „kulturní kontrarevoluce“. Ta by měla být protiváhou vůči liberální federalistické Evropě, kterou představují Německo a Francie,“ cituje server slova Pétera Krekóa, šéfa budapešťského Political Capital Institute.

Migrační krize

Jedním z pojítek Visegrádské skupiny bylo ostré odmítání migrantů a nesouhlas s uprchlickými kvótami nastolenými Evropskou komisí. To už ale není tak jednoznačné. Milan Nič, expert na středoevropský region při německé Radě pro zahraniční vztahy, upozorňuje, že slovenská vláda po loňských parlamentních volbách postoj k této otázce výrazně změnila.

„Do té doby zastával premiér Robert Fico stejně populistické názory jako Viktor Orbán. Pak ale vytvořil koalici s liberální slovenskou maďarskou stranou MOST-HÍD, která zastává k uprchlíkům a menšinám všeho druhu mnohem vstřícnější postoj. A začal brzdit,“ osvětluje Nič.

Robert Fico zdůrazňuje, že Slováci s lecčím v EU nesouhlasí, je jim ale jasné, že členství v ní je pro ně životním zájmem|foto: ČTK, Václav Šálek,ČTK

Bratislava a Praha tak pro svou budoucí strategii hledají podporu a pochopení. Té se jim, jak uvádí Politico, už dostalo ze strany Rakouska, Německa a Francie. Za velmi výmluvný signál je prý možné považovat nedávnou cestu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Rakouska, kde se setkal s českým i slovenským premiérem. Polsko a Maďarsko ale vynechal.

Změna tónu

Podle zdroje z Elysejského paláce se Macron rozhodl pro setkání s představiteli těch zemí, které „preferují své evropské ukotvení." Polsko a Maďarsko očividně mezi tyto země nepočítá. A mění se prý i tóny zaznívající z Prahy, všímá si Politico.

A cituje například českého europoslance Petra Ježka. Ten soudí, že Visegrádská skupina byla dlouhodobě „užitečným formátem pro regionální spolupráci.“ Na druhé straně ale vláda v Polsku, a do jisté míry i ta v Maďarsku, nejsou podle něho těmi, se kterými je třeba úzce spolupracovat.

Zatímco tak nejvyšší představitelé všech zemí V4 zdůrazňují závazky k uskupení, zaznívá veřejně na Slovensku a v České republice i důraz na budování dalších vztahů. „Visegrádnení jediným pilířem, na kterém Česká republika buduje svou středoevropskou politiku," říká Tomáš Kafka, ředitel Odboru států střední Evropy na českém ministerstvu zahraničí.

Mezi další stavební kameny podle něho patří i strategický dialog Česka s Německem a také spolupráce se Slovenskem a Rakouskem v rámci takzvaného Slavkovského formátu. „Všechny tři pilíře jsou pro nás stejně užitečné," cituje na závěr Tomáše Kafku server Politico.