Virový zabiják antraxu

Původcem antraxu, jinak zvaného sněť slezinná, je tyčinkovitá bakterie Bacillus anthracis. Vytváří odolné spory, které se mohou celá léta skrývat v půdě a v příhodnou chvíli nakazit dalšího hostitele – například krávu či zebru, které je spasou spolu s trávou. Nemocné zvíře záhy umírá, z jeho těla se uvolní další spory a celý cyklus se může opakovat. Antraxem se ale může se smrtelnými následky nakazit i člověk a vyskytly se pokusy zneužít jej jako biologickou zbraň. Nový způsob, jak se s hrozbou antraxu vypořádat, nyní načrtl objev mezinárodního týmu vědců zkoumajího vzorky tkáně dvou zeber, které v důsledku onemocnění antraxem uhynuly v namibijském Národním parku Etosha.

Z nich se podařilo izolovat dosud neznámý virus – bakteriofág. Bakteriofágy jsou viry, které nenapadají buňky rostlin či zvířat, ale bakterií. Nově objevený bakteriofág jménem Tsamsa (Bacillus phage Tsamsa) napadá a hubí bakterie antraxu Bacillus anthracis a také i jim příbuzné druhy, jako je například Bacillus cereus, který může způsobit otravu z jídla. Prostředkem, který mu to umožňuje, je hydrolytický enzym endolysin, který doslova rozštípe na kousky bakteriální buněčnou stěnu.

Tsamsa patří k největším známým bakteriofágům: má mohutnou kulovitou hlavu, dlouhý flexibilní „ocásek“ a velký genom, který již vědci osekvenovali. Doufají, že fág nebo jeho proteiny se budou moci využít k detekci antraxu, dekontaminaci míst zanesených sporami nebo jako alternativa k antibiotikům. Poslední myšlenka není nijak nová – s bakteriofágy jako účinnou zbraní proti patogenním bakteriím se experimentovalo už po jejich objevu na počátku 20. století. Po objevu penicilinu a dalších antibiotik zájem o ně upadl, ale s nárůstem rezistentních kmenů bakterií opět ožívá.

Odolné spory antraxu se mohou celá léta skrývat v půdě a v příhodnou chvíli nakazit dalšího hostitele – například krávu či zebru, které je spasou spolu s trávou|foto: UC Davis, Holly Ganz

Zdroj: UC Davis, PLOS ONE