Vídeň podporuje podnikání migrantů
Město Vídeň si všimlo potenciálu, které má podnikání migrantů, a rozhodlo se je v tom cíleně podporovat. Jak, to přinese pořad Zaostřeno na cizince, který tentokrát vysíláme z rakouského hlavního města. Navazujeme tak dalším dílem na volný cyklus o podnikání migrantů a tzv. etnických ekonomikách.
Ve Vídni to co do podnikání migrantů žije. U-bahnem přesouváme do 16. obvodu – po vídeňsku Bezirku - Ottakring, který je známý vysokým podílem obyvatel s původem jiným než rakouským. Je devět ráno a v místní turecké restauraci Etap se koná tzv. business breakfast pro podnikatele, zejména ty s migračním původem. Uspořádala ji pro ně Vídeňská hospodářská agentura a její oddělení Mingo. To se zaměřuje právě na podporu etnických ekonomik.
„Podíl migrantů mezi zdejšími podnikateli roste. Je to velice dynamická scéna. Jsem rád, že pozorujeme hodně inovativních projektů týkajících se marketingu, designu a IT-komunikace. Ne tedy jen ten klasický obchod,“ říká na úvod Gerhard Hirczi, vedoucí Hospodářské agentury města Vídeň (Wirtschaftsagentur Wien). Podmínky podnikání jsou pro Rakušany i Nerakušany víceméně stejné po legislativní stránce. Proč se ale věnuje zvýšená pozornost právě podnikatelům s migračním původem a jak je podporujete?
„Snažíme se svým poradenstvím přispět ke stabilitě v podnikání. Máme tu zkušenost, že někdy je dobrý nápad, ale jeho realizace už tak úspěšná není. Snažíme se tedy radit s byznys plánem, informujeme o ekonomické nebo legální stránce podnikání, školíme o marketingu. Tito lidé často investují spousty energie do vývoje svého produktu, ale pak už jim nezbývají síly na jeho uvedení na trh,“ vysvětluje Gerhard Hirczi.
Rada od Minga
Tülay Tuncel je ředitelka oddělení Mingo Migrant Enterprises, které poskytuje poradenství speciálně podnikatelům s migračním původem. Poradenství je zdarma; oddělení je z půlky financováno z evropských fondů a z půlky městem Vídeň. Business breakfast, jako je ta dnešní v Ottakringu, pořádá Mingo dvakrát ročně. „Za ten rok se vždy setkáme se spoustou lidí a chceme s nimi udržovat kontakt, sledovat, jak se vyvíjejí jejich projekty. Také pro migranty je dobré se setkávat na těchto pracovních snídaních. Vytvářejí si tu síť kontaktů, možná, že si tu domluví i nějakou spolupráci, začnou si navzájem dodávat zboží a podobně,“ vysvětluje Tülay Tuncel důvod dnešního setkání. Nutno dodat, že restaurace Etap praská takto ve středu ráno ve švech.
Podle studie, kterou si vídeňská Hospodářská agentura nechala loni vypracovat, se počet samostatně výdělečně činných osob s migračním původem ve Vídni za posledních třicet let víc jak ztrojnásobil. V roce 2011 se podnikáním živilo 26.200 takto definovaných osob, což je 37 procent všech vídeňských podnikatelů.
Mluvíme tu o více jak 130 různých národnostech. Nejčastěji ve Vídni podnikají Slováci – těch je lehce přes 4000 – dále Poláci a lidé z bývalé Jugoslávie. Občané bývalé Jugoslávie, hlavně Srbové a Černohorci, jsou také nejpočetnějšími migrantskými skupinami ve Vídni. Následují je Turci, kteří se co do počtu podnikatelů umístili až na 5. místě.
Nejčastěji podnikají lidé s cizím původem v gastronomii a obchodě. Zhruba dvanáct procent podniká ve stavebnictví a 6 procent vykonává tzv. volné povolání – což zahrnuje třeba i vědu nebo technické dovednosti.
Studie uvádí, že v roce 2011 vytvořili svým podnikáním tito migranti na dvacet tisíc pracovních míst a vytvořili přidanou hodnotu ve výši 640 milionů euro.
Sešrotováčka a vynálezce
Business breakfast v Ottakringu přitom ukázala, že rozhodně není dobrý nápad mít stereotypní očekávání o migrantech podnikatelích. Nápadně elegantní Viktorii Deyer s vysokým drdolem hustých černých vlasů a exotickými rysy bych tipovala obchodnici se šperky nebo designovými předměty z Asie. Její skutečné povolání mě překvapilo.
Viktoria je totiž od srpna ředitelkou vídeňské firmy, která obchoduje se sekundárními surovinami a zprostředkovává pracovní sílu. To v praxi znamená, že vykupuje od velkých podniků zařízení a stroje a poté je sešrotovává – tedy firma, ne Viktoria osobně. K práci se dostala tak, že firma měla dvě pobočky, ve Vídni a v Klagenfurtu. Viktoria pracovala 2 roky v osobním oddělení, a když ředitelka firmy oznámila, že již chod dvou poboček nezvládá, firmu rozdělila vedví a Viktoria začala šéfovat té vídeňské.
Nedá mi to a musím se zeptat na Viktoriin původ: „Moje matka byla Ruska. Můj otec byl Korejec. Narodila jsem se v Kyrgyzstánu. Dnes žiju ve Vídni,“ směje se Viktoria.
Proč jste dnes přišla do Ottakringu na business breakfast?
Zajímá mě to mezinárodní prostředí, můžu se tu setkat s dalšími lidmi, vyměňovat si s nimi zkušenosti a informace a zjistit, co se děje. Také si velice vážím pomoci Minga. Když jsem se před rokem rozhodovala, jestli mám firmu převzít, nebo ne, tak mi Mingo hodně pomohlo svým koučingem. Vše fungovalo rychle, nebyrokraticky a efektivně. Navštěvovala jsem pak i Akademii Mingo a semináře a workshopy na ní. Všechno bylo velice užitečné a srozumitelné.
Jakou roli tam hraje to, že původně nejste Rakušanka? Takové obchodní snídaně pořádají jistě i další obchodní komory…
V Rakousku žiju 10 let. Jsem sice dobře integrovaná, ale stejně mám jinou mentalitu a jiné tradice. Často není lehké tu všemu porozumět, například jak daleko integrovaná už jsem. Ještě teď se mi stává, že na něco narazím a moji rakouští přátelé mi říkají: Ale Viktorie, copak to nevíš? Spousta maličkostí, které pro mě nejsou normální. A právě Mingo mi zprostředkovává pomoc z mého hlediska, čímž vše lépe pochopím. Také pomáhá, že v Mingu školí další migranti.
Chválí oddělení Vídeňské hospodářské agentury Viktoria.
Bulharský inženýr Severel Parvanov mě na business breakfast oslovil proto, že hledá partnera, který by financoval výrobu jeho patentovaného kotle. Banka mu prý nedá úvěr na půl milionu eur, nutných na nákup výrobních strojů:
V Rakousku bydlím od roku 2001 a mám tu mechatronickou firmu. A také mám světový patent na topný kotel na ohřívání vody. Vodu ohřeje až na sto stupňů a topí se v něm biomasou, peletami, sójou, kukuřicí nebo zvířecím trusem. Stupeň účinnosti je 97 procent,“ vykládá mi hned energický menší muž.
Hledám skrz Mingo, hospodářskou agenturu a další kanceláře. S Mingem jsem v kontaktu už 7 let a dostal jsem od nich spoustu rad. Hledají pro mě partnera, nebo také počáteční dotaci. Najít někoho není takový problém, ale když se sejdu s nějakou firmou, tak mi řeknou: My si vezmeme všechno a vy z toho budete dostávat tři procenta. Z mého patentu?! Tak to by nešlo!“ prohlašuje rezolutně.
Jaký je jinak život bulharského podnikatele ve Vídni?
Není to těžké a všechno běží jak na drátkách. Mám oprávnění na podnikání v mechatronice, finanční úřad i hospodářská agentura jsou bez problémů. Práce není tolik. Proto je i moje němčina taková kostrbatá, protože s ní nemám kontakt,“ říká Severel Parvanov.
Proč podporovat etnické ekonomiky?
Proč je pro migranty podnikání často jediným způsobem důstojné obživy, jsme vysvětlili již v zářijovém dílu tohoto pořadu věnovanému českému prostředí. Migranti často nemají tak dobré konexe, aby si našli důstojný způsob obživy. Zato často mají jazykovou bariéru, nebo jsou při hledání zaměstnaneckého poměru omezováni překážkami na pracovním trhu na ochranu domácí populace. Pro své podnikání si často vybírají periferní trhy, které domácí podnikatelé opustili, ale pro domácí obyvatelstvo jsou stále přínosné.
V Česku typicky vietnamské večerky na malých městech. Proto i Evropská komise doporučuje ve svém akčním plánu lépe využívat potenciál etnického podnikání. O to se snaží právě oddělení Mingo Migrant Enterprises.
Tülay Tuncel vysvětluje princip poradenství, které je zdarma.
Znamená to, že daný podnikatel potom splácí koučing, jakmile se jeho podnik rozjede?
„Ne. Nic nám splácet nemusejí, protože naše podpora je v oblasti poradenství, a to je zdarma. Samozřejmě my v hospodářské agentuře platíme těm poradcům a koučům. Ty by si ti migranti nikdy nemohli dovolit. Co po nich chceme, je to, aby vytvořili solidní byznys plán a jejich podnikání mělo potenciál pro růst. Aby se na trhu udrželi. Proto jim nabízíme intenzivní workshopy a koučink před tím, než podnikání spustí. Aby si i sami ujasnili, jaké jsou jejich možnosti, silné a slabé stránky, a aby byli oni sami přesvědčeni, že to chtějí dělat. Pomáháme jim zkrátka hledat rozhodnutí. A pokud si nejsou jisti, snažíme s nimi hledat jiné přístupy nebo jiná řešení.“
Tülay Tuncel je dobrá obchodnice, takže prodává hlavně úspěšné příklady podnikatelů. Na přímý dotaz říká, že krach nebo neúspěch k podnikání patří a evropské myšlení ho bere jako prohru – na rozdíl třeba od Ameriky nebo jiných zemí. Pokud prý v Mingu podnikatelskému projektu úplně nevěří, snaží se klást další a další otázky, případně donutit dotyčného, aby svůj plán přehodnotil. Na druhou stranu Mingu nikdy nehrozí, že by na podnikání migrantů nějakým způsobem tratila, protože jim neposkytuje finanční půjčky
Starosta: Chceme, aby si to tu lidé užívali
Restaurace Etap se pomalu vylidňuje, snídani střídá obědové buffé. Než se všichni rozprchnou do práce, oslovuji ještě Franze Prokopa, starostu obvodu Ottakring. Obvod tvoří co do počtu obyvatel zhruba sedmnáctinu Vídně – žije zde 100.000 obyvatel. A právě těch, kteří tu podnikají a mají jiný původ než rakouský, je tu větší než v jiných obvodech. Vyhledávaným místem Ottakringu je dnes trh Brunnenmarkt, kde lze koupit vše od pomerančů, přes kuřata až po nákupní tašky. Franz Prokop si trhu nesmírně cení a zdejší radnice investovala masivně do infrastruktury a obnovy veřejného prostoru právě v ulicích kolem trhu.
Jak to proměnilo atmosféru Ottakringu?
Určitě se proměnila, protože se nám tu podařilo něco, co bývá jinde často problém: totiž že lidé se stahují do ústraní, nekomunikují, neznají své sousedy. To se tady neděje, a to díky různým projektům a všeobecnému vývoji. Lidé tu spolu mluví, setkávají se u stánku s buřty nebo v restauraci. Vytvořili jsme místa, kde se mohou setkávat a mluvit o problémech i o tom, co je spojuje. Do popředí se tedy dostává to společné a do pozadí ustupuje to, co je rozděluje. A jsem rád, že se nám toho podařilo docílit společně.
Investovali jste masivně do veřejného prostoru. Jak a proč – můžete to ukázat na konkrétních projektech?
Asi před deseti lety jsme mohutně investovali do Brunnenmarktu, a tím se zvedla jeho hodnota. Město Vídeň a náš obvod do něj investovaly 5,5 milionu eur. V poslední době se soustřeďujeme na hlavní třídu Ottakringstrasse, kam jsme investovali 6,2 milionu eur. Čerpali jsme pro to z 50 procent z fondů Evropské unie, 30 procent poskytlo město a 20 procent náš a sousední obvod. Financujeme i sanaci domů v této čtvrti – se zase účastní bytový fond města Vídně. Užitek z toho má tedy více stran a důležité je, že se všeho účastní zdejší obyvatelé, že je to opět společný projekt.
První díl o podnikání migrantů v českém prostředí si můžete poslechnout zde.
S jakým pocitem chcete, aby obyvatelé i návštěvníci přicházeli a odcházeli z vaší čtvrti?
Aby si to tu lidé užívali a byla tu zábava. Když totiž někoho něco baví, rád to předá dál. Radost lze potom cítit ve vzduchu a to mi přijde důležité.
Říká starosta Ottakringu Franz Prokop a tvrdí, že se jeho obvod stává vzorem i pro ostatní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
