Hledá se migrantka nad 50 let

8. květen 2015

Hledá se žena, starší migrantka. Žádný rým nenásleduje. Žádná slečna nebezpečná jako ve známé písničce, i když střídání poezie a životní prózy tyto ženy v Česku zažily. Více ve výzvě doktorky Petry Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity.

Hledáme ženy z bývalé Jugoslávie, které jsou ve věku 60+, ale také 50+, kolem čtyřiceti žen. Část se nám podařilo kontaktovat, ale my bychom rádi našli i ženy, které nejsou v sítích našich kontaktů, které mají možná jiný příběh.“

Nejen stárnutí v České republice, ale i stejný důvod příchodu spojuje ženy z bývalé Jugoslávie, s kterými jsme dosud mluvili. Slovo válka zní u každé, bez ohledu na to, kde tehdy žila. V Srbsku, Chorvatsku, nebo v Bosně a Hercegovině.

Sdružení pro integraci a migraci se rozhodlo zkoumat celou skupinu žen, seniorek, migrantek z bývalé Jugoslávie. Proč právě z bývalé Jugoslávie?

Rozhoduje věk

„Protože je to skupina, kterou považujeme za ukázkovou, prošla si většinou řízenou formou migrace, kde přicházely do České republiky jako uprchlíci a mohly čerpat formu státní podpory v integraci do české společnosti, takže by se zdálo, že tahle skupina neprožívá problémy, velká část může mít již české občanství,“ vysvětluje Petra Ezzeddine hlavní charakteristiky skupiny žen, které tady zestárly jako migrantky.

„Když se podíváme blíž, migrace sehrála velkou roli, jak řekla jedna naše informátorka, migrace je jako váš bývalý manžel, nikdy se jí nezbavíte. Jste handicapovaní tím, že jste celý život nestrávili v České republice.“

Důchodce. Ilustrační foto

Ale více než 20 let většina žen žila tady. Kolik z toho pracovaly a jestli dosáhly 55 nebo 65 let, je jiná otázka. Začneme u těch mladších. Bělehradská učitelka se stala uklízečkou, potom podnikatelkou a prodavačkou.

„Já jsem zvyklá pracovat, neumím si představit, že bych se válela doma. Přemýšlím o důchodu, ale tady nemám hodně odpracováno a docela mám strach. Co pak se mnou bude? Jak já vůbec budu pobírat důchod? Tady mám asi sedm, osm roků odpracováno, to je málo, v Srbsku taky, vůbec nevím, jestli budu mít nárok na nějaký důchod.“

Imigrantka z Bosny si uvědomuje, že nežije v sociálním státě. „Je mi přes 50, vím, že jiné zaměstnání nenajdu, hrnou se mladí lidé, kteří si myslí, že člověk přes 40 nemůže nic dát. Tím stářím člověk je pomalejší, už je unavený, vím, že se nemůžu srovnávat s mladými.“

Chorvatská právnička po padesátce zůstala před rokem bez práce. „Zrušili místo. Jsem na úřadu práce. Považuju to za velice těžkou situaci. Kamkoliv se obracíte, i když máte zkušenosti, školu, nikdo vám neodpoví na žádost, nebo nejste profil, který hledají. Myslím si, že rozhoduje ten věk.“

Z důchodu se žít nedá

Měsíčně posílá patnáct žádostí o práci. Momentálně pracuje večer. „Uklízím v autosalónu, včetně dílny. Naštěstí, že je práce. A že někomu nevadí věk, hlavně, že jste schopný, že chcete pracovat. To není načerno, je to na fakturu.“

Úklidové práce

Druhá starší skupina migrantek z bývalé Jugoslávie, s kterými jsem mluvila, je oficiálně v důchodu. Kdyby teď nepracovaly, nemohly by z důchodu žít. „Ten důchod je tak malý, že opravdu se s tím nedá žít,“ říká migrantka z bývalé Jugoslávie a právnička v důchodu.

Inženýrka ekonomie, která byla majitelkou obchodu, pobírá důchod tři a půl tisíce korun a osmdesát dva euro z Bosny a Hercegoviny. V současné době pracuje jako poradkyně pro kosmetiku. „Než mi vyřídili důchod, dva roky jsem žila z úspor. A neměla jsem žádné právo na nějakou zálohu.“

V podobně složité situaci jsou i další krajané. „Nevím, čím je to. Já jsem měla strašně dobrou výplatu. Dnes moje prodavačka, která dělala u mě, má o hodně větší důchod než já.“

Některé ženy to cítí jako svým způsobem ponížení. Zvlášť vzhledem k tomu, že celý svůj věk pracovaly, a teď znovu musí bojovat o přežití. „To je pravda. Ale já si vždycky vyberu lepší stranu a řeknu si, nejde jen o peníze, je to zábava, ještě pracovat.“

Proč nemáme ucelené údaje, přesná čísla o rozměrech problému? Čím se vysvětluje nedostatek výzkumů na toto téma? Podle Lindy Sokačové, ředitelky organizace Alternativa 50+, jsou palčivé problémy lidí, kteří čelí mnohonásobnému znevýhodnění, v ústraní.

„Na straně migrantů a lidí po padesátce jsou neziskové organizace. Oblastí stárnutí se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně téma stárnutí je zaměřeno na české občany.“

Všem ženám, které se zúčastní výzkumu, je zaručena anonymita. Zároveň se jim nabízí bezplatné právní a sociální poradenství. „Budeme rádi, když ženy, které projeví zájem, nás kontaktují na webových stránkách www.migrace.com, což je stránka, kterou spravuje Sdružení pro integraci a migraci. Přímo na téhle stránce najdou odkaz na náš projekt pod názvem Ženy na vedlejší koleji,“ říká Petra Ezzeddine.

autoři: Goranka Oljača , sch
Spustit audio

Více z pořadu