Je migrace v EU přínosem nebo zátěží? Evropská migrační unie odlišuje euroobčany od eurocizinců

17. duben 2015

Euroskeptici a cynici si řeknou, že v Evropské unii má být společné už úplně všechno: dokonce i cizinci. Jenže právě tohle je základní myšlenka jednotného trhu, v němž se volně může pohybovat zboží, kapitál a služby - a také pracovní síla.

Pokud se mluví o jakési formě Evropské migrační unie, je míněno toto: v jistých oblastech budou mít euroobčané co nejvíce podobná práva a povinnosti, a to je vydělí od skupiny, kterou v logice věci můžeme nazvat eurocizinci.

Volný pohyb osob po EU zkomplikovala poslední dvě unijní rozšíření směrem na jihovýchod, hospodářská recese a dluhová krize v eurozóně. Během nich se zvýšila nezaměstnanost a tlak na evropskounijní hranice, k nimž míří tisíce běženců ze zemí, kde se válčí, nebo život drtí chudoba.

Populistické strany z pravicového politického spektra, které zaznamenávají v posledních letech výrazné volební úspěchy, mluví o uzavírání hranic a odstřihávání pracovních migrantů od národních sociálních systémů. Je to takhle jednoduché?

Méně omezovat, více koordinovat

„Všechny ekonomické analýzy ukazují, že migrace má pro Evropskou unii spíše pozitivní než negativní dopad a neměla by být omezována. Jsou jiné prostředky, jak ji dostat více pod kontrolu. Státy by měly víc přemýšlet o rozvržení systému veřejného pojištění a sociálních dávek. Spíš než omezovat migraci by měly státy více koordinovat své sociální a důchodové politiky. Tady jisté manévrovací pole mají,“ řekl v Praze John Driffil, britský profesor ekonomie z Birkbeck College University of London, který pro aktuální zprávu o stavu a perspektivách evropské ekonomiky, tzv. zprávu European Economic Advisory Group (EEAG), psal kapitolu o migraci.

Jedním z problémů je situace, kdy se migrant přistěhuje do nové země a chce vstoupit do veřejného systému pojištění, ačkoli do něj nepřispíval. Když je takových lidí moc, veřejnost to nese nelibě.

Migrace

„Přijde jí nespravedlivé, že by občané svými daněmi odváděnými léta měli podporovat ty, kteří do země teprve přišli. Tohle je třeba víc promyslet, i když možnosti, co s tím dělat, jsou omezené. Ale doufám, že je to jen dočasný problém, který vyvolala recese, dluhová krize a ekonomická stagnace. Jakmile se Evropě začne víc dařit, ubyde migrace a zmírní se také nepřátelství vůči migrantům.

Migrace v Evropě je reakcí na nezaměstnanost v krizi i proklamovanou svobodou pohybu. „Možnost přestěhovat se kamkoli po Evropě a najít si tam práci je důležitým symbolem evropského občanství, které koncipovala Lisabonská smlouva. Aspekt svobody migrovat je významný. Ale je tu i aspekt potřeby migrovat: do Británie přicházejí většinou lidé, kteří tam hledají práci. Migrace do Británie nezaměstnanost nezvýšila, naopak pozorujeme její stále klesající tendenci.“

Je migrace v evropských státech přínosem, zátěží nebo něčím mezi tím? V Británii převažuje výhodnost pro národní ekonomiku. „Britský sociální systém není štědrý, takže břemeno, které mohou migranti eventuálně představovat, je omezené. Británii se podařilo přilákat vysoce kvalifikované migranty, kteří dobře vydělávají a na daních odvádějí slušné částky. To je pro stát výhodné.“

Německo přilákalo imigrantskou populaci, která je méně kvalifikovaná než v Británii. „Ale migrace pomůže snížit počet lidí závislých na státních příspěvcích, jako jsou senioři nebo děti, a zvětší práceschopnou základnu obyvatelstva. Migrace může zastavit trend ubývající populace, to může mít dopad na ekonomickou prosperitu.“

Pro migranty stejné podmínky v celé EU

Zprávu píše sedm ekonomů z různých evropských institucí. „Vysvětlují, že evropské smlouvy a dohody jim dávají prostor pro manévrování, aby zadržely sociální příspěvky pro občany EU, kteří se stěhují za prací. Lidem, kteří byli v cizí zemi méně než 5 let a více než 3 měsíce, může být odepřený přístup k některým dávkám. Evropské smlouvy umožňují volný pohyb pracovní síly s podmínkou, že tato pracovní síla nebude zátěží pro sociální stát dané země a že ti lidé budou mít uzavřené vlastní zdravotní pojištění.

Cestovní pas

Jedním z nápadů je pravidlo domácí země. Tj. příspěvky a dávky, na něž máte ze své domovské země nárok, si můžete vyzvednout kdekoli v Evropě. Ve výši příspěvků, které jste kdy odvedli, lhostejno v jakých zemích. Sečtou se a na základě toho vypočítají. Třeba Ital, který se přestěhoval do Německa, bude dostávat sociální dávky vyplácené italským státem a ve výši italských pracovníků, alespoň první roky, co bude pracovat v Německu. Pak se to může změnit.“

Yves Pascouau, ředitel politik migrace a mobility v bruselském think tanku European Policy Centre se zabývá pracovní migrací osob, které pocházejí ze zemí mimo Evropskou unii. Tyto migrace si regulují členské státy samy.

Evropský semestr je roční harmonogram, v němž Evropská komise sleduje, jak členské státy provádějí fiskální a strukturální politiky a implementují dohodnutá pravidla.

„Myšlenka Evropského semestru koordinovat rozpočtovou a ekonomickou politiku musí vést ke koordinaci politiky zaměstnanosti a trhu práce. Tato politika zahrnuje i pracovní migraci. V posledních doporučeních vládám jsou poznámky k zaměstnávání osob ze třetích zemí, to je první krok k větší koordinaci národních politik týkajících se pracovní migrace.“

Migrace je spojená s bezpečnostními otázkami. „Nemyslíme si, že je dobře uchopitelná a řiditelná pouze skrz bezpečnostní hledisko. Migrace obnáší také práci, studium, rodinné vazby, má vazbu i na mezinárodní ochranu. Podle nás není nejlepším řešením řešit otázku migrace jen skrz optiku bezpečnosti.“

V současnosti žádný společný postup v koordinaci evropské politiky neexistuje. Je to chybějící článek. Jak chcete z Evropské unie udělat atraktivní cíl pro kvalifikované a chytré lidi, pokud budete mít 28 různých, nekoordinovaných politik v otázce pracovní migrace? Musíme se zamyslet nad možnostmi mít stejné vstupní podmínky nebo podmínky pracovní migrace v 28 státech. Zvenčí bude Evropská unie vypadat jako jednotný trh.“.

autoři: Daniela Vrbová , sch
Spustit audio

Více z pořadu