Víc než polovina LGBT osob u nás se setkala s verbálním či fyzickým násilím. Změňme trestní zákoník, žádá právnička Kalibová. Přísnější tresty extremisty ke změně chování nepovedou, tvrdí poslanec Major

„Právní ochrana proti předsudečným trestným činům by se měla zlepšit,“ uvádí v Pro a proti advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová. Poslanec ODS, člen sněmovního bezpečnostního výboru a právník Martin Major ale považuje současnou právní ochranu za dostatečnou.

Čtěte také

Petr Šabata: Slovensko se po vraždě ptá, proč až teď? Jak se má společnost bránit?

Podle politika by se trestní zákon měl měnit co možná nejméně. „Není možné reagovat na každý čin, který se stane, jeho změnou. Za minulý rok útoků na LGBT komunitu u nás bylo 11. Nejsem si jistý, jestli je proto nutno zasahovat do trestního zákoníku.“

„Experti se shodují, že policejní statistiky nejsou validní,“ namítá ředitelka. „Podle dat Evropské agentury pro lidská práva patří LGBT lidé k jedné z nejohroženějších skupin z důvodu své identity. Proto agentura doporučuje změnu legislativy. Je to 11 procent lidí proti čtyřem procentům obětí antisemitských útoků, přesto u nás postihujeme více antisemitské, islamofobní i křesťanofobní pohnutky, zatímco transfobní a jiné ne.“

Otázkou je, jestli to není spíš na osvětě, důsledném a dlouhodobém působení na veřejnost.
Martin Major

„V antidiskriminačním zákoně jsou dnes chráněny sexuální menšiny, lidé napadení z důvodů genderu nebo zdravotního postižení, stejně tak v přestupkovén zákoně, ale v trestním zákoníku ne,“ dodává právnička. „Dále výzkum kanceláře ombudsmana z roku 2019 potvrzuje, že 55 procent gayů, leseb nebo trans osob se setkalo s vyhrožováním, zastrašováním i fyzickými útoky.“

Major ale zpochybňuje, že změna trestního zákona by problém vyřešila. „Otázkou je, jestli to není spíš na osvětě, důsledném a dlouhodobém působení na veřejnost. Přísnější tresty extremisty ke změně chování nepovedou. A přestože v našem právu není homofobní úmysl klasifikován jako přitěžující okolnost při spáchání trestného činu, je tak často soudy nahlížen.“

Dominantně jsou pachatelé předsudečného násilí lidé jako my, ne extremisté.
Klára Kalibová

Kalibová připomíná, že trestní zákoník se nedá rozšiřovat výkladem. „Bude-li tedy někdo napaden, zavražděn z důvodu své sexuální orientace, bude stále v té základní skutkové podstatě, zatímco pokud bude někdo zavražděn kvůli příslušnosti k politické straně, dostáváme se hned do kvalifikované skutkové podstaty. To je prostě nerovnost.“

Občanský demokrat opakuje, že změna trestního zákoníku není řešením. „Ty de facto teroristy, kteří se takto chovají, žádná změna zákona neodradí od jejich konání. Ostatně ten slovenský pachatel chtěl nejprve zavraždit premiéra a když neuspěl, hledal jiný cíl.“

Čtěte také

Slovenská politika se živí nenávistí. Obrátit se může proti každému, varuje novinářka

„Téma nenávisti je řešitelné dlouhodobým působení na veřejnost,“ věří poslanec. „Jde o to, aby extremistické myšlení bylo vytěsněno a odsunuto mimo slušnou společnost,“ navrhuje řešení problému nesnášenlivosti Martin Major (ODS).

„Dominantně jsou pachatelé předsudečného násilí lidé jako my, ne extremisté. Slovenský případ je specifický a nemá smysl jím zatemňovat veřejnou debatu. Gayové, lesby, lidé se zdravotním postižením a další, kteří nejsou chráněni trestním zákoníkem, se stávají terčem útoků ze strany běžných občanů. Prevence je důležitá, ale nevidíme ji ani ze strany státu,“ shrnuje českou situaci Klára Kalibová.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.