Petr Šabata: Slovensko se po vraždě ptá, proč až teď? Jak se má společnost bránit?

Majitel kavárny, před níž útočník střílel, na pátečním smutečním shromáždění v Bratislavě řekl: „Všude jsou otrávené studně plné konspirací a lží.“ Je fakt, že dezinformací a konspirací je ve slovenském veřejném prostoru víc než v Česku. A že společnost je méně tolerantní.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Nenávist a agresivita ve společnosti roste. Střelba v Bratislavě je toho důsledkem

Podle Eurobarometru z roku 2019 jen 31 procent Slováků souhlasilo, aby gayové, lesby a bisexuálové měli stejná práva jako heterosexuálové, což bylo nejméně ze všech zemí EU. V Česku to bylo 57 procent, tehdy 18. místo v evropské sedmadvacítce, výš bylo z postkomunistických zemí jen Slovinsko.

Až mrazivý postřeh o slovenské společnosti a vraždě napsal editor deníku SME, který má na starosti diskuse na webu. Po letech sledování (a mazání), jak debatéři vyzývají k fyzické likvidaci lidí s jinými názory a někteří se už už chystají k akci, novinář napsal: divím se, že se vražda stala až teď. A to je SME ve slovenském mediálním prostředí opravdu na úrovni Sokrata, jak dodal.

Vraždit z nenávisti vůči menšině se může i u nás

Čtěte také

Dezinformace vedou k pomatení myslí. Slovensko v tom nevyčnívá, míní ministr zahraničí Káčer

Zásadní vliv na to má i vyjadřování politiků, církevních hodnostářů a dalších známých lidí. První reakce premiéra Eduarda Hegera na vraždu byla rozpačitá – řekl, že oběti zemřely kvůli „jejich způsobu života“, nepoužil konkrétní pojmenování „LGBT+ menšina“. Za což se později omluvil a zúčastnil se páteční pietní demonstrace.

Expremiér Igor Matovič zase psal o nenávisti obecně, včetně nenávisti vůči vládním politikům, což velmi svádělo k závěru, že vše vztáhl šéf nejsilnější vládní strany tradičně sebelítostně na sebe. Přesná slova před kavárnou Tepláreň i na dvacetitisícové demonstraci pronesla prezidentka Zuzana Čaputová.

Premiérovo kličkování má jednu zřejmou aktuální politickou souvislost: jeho menšinová vláda je nyní v parlamentu závislá i na podpoře poslance Štefana Kuffy – zvoleného na kandidátce fašistické strany Mariána Kotleby.

Čtěte také

Petr Šabata: Co má na mysli prezidentka Čaputová, když mluví o zrádcích na druhou

Kuffa v minulosti řekl: „Světová zdravotnická organizace kdysi homosexualitu zařadila mezi duševní choroby. Nechat nemocné běhat po ulicích a nechat je bez pomoci je velmi vážná chyba.“ A předseda koaliční strany Sme rodina Boris Kollár se vyjádřil: „Oni patří do ústavu a ne na ulici! Vždy to byli úchyláci a neměli tu diagnózu nikdy vyloučit.“

Kdyby tedy Hegerův kabinet zásadně vystoupil na podporu LGBTI+ menšiny, proti extrémismu a přišel i s legislativními návrhy (na Slovensku není uzákoněno registrované partnerství), ztratil by podporu poslance Kuffy a několika dalších extremistických zákonodárců. Tu nyní nutně potřebuje pro schválení rozpočtu na příští rok.

Petr Šabata|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Vrah, který nakonec spáchal sebevraždu, zveřejnil před svým činem obsáhlý zmatený manifest plný nenávisti vůči Židům a LGBTI+ lidem i dalším skupinám. A plný výroků o „nadřazenosti bílé rasy“.

Protože si jsou Česko a Slovensko tak blízké, můžeme hrůznou bratislavskou zkušenost zobecnit pro obě země. Teď víme, že i u nás se může vraždit z nenávisti vůči menšině. A s velkou pravděpodobností víme, že k takovému zlému zločinu vedou zlá nenávistná slova. Žádné výmluvy neobstojí.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo