Petr Šabata: Slovensko se po vraždě ptá, proč až teď? Jak se má společnost bránit?
Zlé myšlenky plodí zlá slova a zlá slova vedou ke zlým činům, napsal v reakci na vraždu dvou mladých lidí před gay barem v Bratislavě ministr zahraničí a donedávna slovenský velvyslanec v Praze Rastislav Káčer. Opravdu je Slovensko tolik zatíženo „zlými myšlenkami“, které v konečném důsledku vedly ruku vraha – devatenáctiletého extrémisty?
Majitel kavárny, před níž útočník střílel, na pátečním smutečním shromáždění v Bratislavě řekl: „Všude jsou otrávené studně plné konspirací a lží.“ Je fakt, že dezinformací a konspirací je ve slovenském veřejném prostoru víc než v Česku. A že společnost je méně tolerantní.
Čtěte také
Podle Eurobarometru z roku 2019 jen 31 procent Slováků souhlasilo, aby gayové, lesby a bisexuálové měli stejná práva jako heterosexuálové, což bylo nejméně ze všech zemí EU. V Česku to bylo 57 procent, tehdy 18. místo v evropské sedmadvacítce, výš bylo z postkomunistických zemí jen Slovinsko.
Až mrazivý postřeh o slovenské společnosti a vraždě napsal editor deníku SME, který má na starosti diskuse na webu. Po letech sledování (a mazání), jak debatéři vyzývají k fyzické likvidaci lidí s jinými názory a někteří se už už chystají k akci, novinář napsal: divím se, že se vražda stala až teď. A to je SME ve slovenském mediálním prostředí opravdu na úrovni Sokrata, jak dodal.
Vraždit z nenávisti vůči menšině se může i u nás
Čtěte také
Zásadní vliv na to má i vyjadřování politiků, církevních hodnostářů a dalších známých lidí. První reakce premiéra Eduarda Hegera na vraždu byla rozpačitá – řekl, že oběti zemřely kvůli „jejich způsobu života“, nepoužil konkrétní pojmenování „LGBT+ menšina“. Za což se později omluvil a zúčastnil se páteční pietní demonstrace.
Expremiér Igor Matovič zase psal o nenávisti obecně, včetně nenávisti vůči vládním politikům, což velmi svádělo k závěru, že vše vztáhl šéf nejsilnější vládní strany tradičně sebelítostně na sebe. Přesná slova před kavárnou Tepláreň i na dvacetitisícové demonstraci pronesla prezidentka Zuzana Čaputová.
Premiérovo kličkování má jednu zřejmou aktuální politickou souvislost: jeho menšinová vláda je nyní v parlamentu závislá i na podpoře poslance Štefana Kuffy – zvoleného na kandidátce fašistické strany Mariána Kotleby.
Čtěte také
Kuffa v minulosti řekl: „Světová zdravotnická organizace kdysi homosexualitu zařadila mezi duševní choroby. Nechat nemocné běhat po ulicích a nechat je bez pomoci je velmi vážná chyba.“ A předseda koaliční strany Sme rodina Boris Kollár se vyjádřil: „Oni patří do ústavu a ne na ulici! Vždy to byli úchyláci a neměli tu diagnózu nikdy vyloučit.“
Kdyby tedy Hegerův kabinet zásadně vystoupil na podporu LGBTI+ menšiny, proti extrémismu a přišel i s legislativními návrhy (na Slovensku není uzákoněno registrované partnerství), ztratil by podporu poslance Kuffy a několika dalších extremistických zákonodárců. Tu nyní nutně potřebuje pro schválení rozpočtu na příští rok.
Vrah, který nakonec spáchal sebevraždu, zveřejnil před svým činem obsáhlý zmatený manifest plný nenávisti vůči Židům a LGBTI+ lidem i dalším skupinám. A plný výroků o „nadřazenosti bílé rasy“.
Protože si jsou Česko a Slovensko tak blízké, můžeme hrůznou bratislavskou zkušenost zobecnit pro obě země. Teď víme, že i u nás se může vraždit z nenávisti vůči menšině. A s velkou pravděpodobností víme, že k takovému zlému zločinu vedou zlá nenávistná slova. Žádné výmluvy neobstojí.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
