Větší mozek, lepší kamenné nástroje

5. listopad 2010
Monitor

Pro výrobu sofistikovaných kamenných nástrojů zřejmě nebyl klíčový rozvoj motorických schopností, ale zvětšení mozku.

První kamenné nástroje, o kterých víme, jsou staré asi 2,6 milionu let. Jejich poněkud neumělá podoba přetrvala mimořádně dlouho - zmizely až o 2 miliony let později, kdy lidé začali vyrábět elegantnější a sofistikovanější nástroje, mezi kterými vynikají především jemně opracované pěstní klíny slzovitého tvaru. Šlo o zásadní inovaci, která pravěkým lidem zlepšila možnosti lovu, boje i rutinní práce. Vědci si dlouho pokládali otázku, proč její vývoj trval tak dlouho a jestli pokrok umožnil vývoj lidské ruky, který přinesl lepší motorické schopnosti, nebo zvětšení mozku a zvýšení duševní kapacity.

Odpověď přinesly experimenty amerických a britských vědců, kteří skupinu řemeslníků vyzbrojili speciálními rukavicemi a nechali je vyrábět dva typy kamenných nástrojů: repliku 2,6 milionů let staré kamenné „vločky“ z kultury oldowan a 500 000 let starého pěstního klínu acheulenské kultury. Rukavice obsahovaly senzory pohybu, které umožnily detailně zaznamenávat všechny pohyby. Počítačové zpracování dat kupodivu ukázalo, že pohyby potřebné k výrobě sofistikovaných pěstních klínů nejsou nijak složitější než ty, kterými vzniká jednoduše „oťukaná“ kamenná vločka. Naznačuje to, že lidé z oldowanské kultury byli dostatečně zruční k tomu, aby mohli vyrobit sofistikovaný pěstní klín. Chyběla jim však k tomu zásadní věc: větší mozek, který by jim umožnil myslet dostatečně komplexním způsobem.

<object width="610" height="368"><param name="movie" value="https://www.youtube.com/v/vmanlBDFfw0?fs=1&amp;hl=cs_CZ&amp;rel=0"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="https://www.youtube.com/v/vmanlBDFfw0?fs=1&amp;hl=cs_CZ&amp;rel=0" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="610" height="368"></embed></object><br><br>

Zdroj: ScienceDaily, Emory University, PLoS ONE

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio