Veronika Lefrancois: Sesuv půdy na Ischii

18. prosinec 2022

Ischia je prosluněný ostrov v Neapolském zálivu a v letních měsících jedna z nejoblíbenějších turistických destinací italského pobřeží. Domácí i zahraniční rekreanty sem láká jak tyrkysové moře, tak termální prameny, horké písky a přírodní sauny, které připomínají sopečný původ ostrova. Na Ischii se jezdí pravidelně rekreovat mimo jiné i bývalá německá kancléřka Angela Merkelová.

Tímto malým rájem na zemi koncem listopadu otřásla smrtící přírodní katastrofa. Prudké deště předchozích týdnů způsobily sesuv půdy, která zavalila jedno z městeček ostrova s názvem Casamicciola Terme. V lavině bahna zahynulo přinejmenším jedenáct lidí.

Čtěte také

Tento typ katastrofy se na Ischii neodehrál poprvé. Ostrov má za sebou dlouhou historii hydrogeologických kalamit. Jen od roku 2018 tu bylo zaznamenáno přes 70 půdních sesuvů a ten poslední je třetí smrtící za posledních 15 let.

Mnozí si povzdechnou, že jde o pohromy, jaké nám připravuje měnící se klima. Ale není tomu tak docela. Za přírodní katastrofou se ukrývá jiný problém, zvlášť palčivý na italském jihu. Polovina z domů zavalených letošním sesuvem půdy patří totiž do kategorie nepovolených staveb. Byly tu budovány po desítky let bez územního plánování, navzdory všem stavebním i environmentálním normám.

Ilegální stavby

Svahy na Ischii jsou dobře známé svou nestabilitou danou sopečným původem ostrova, ale neřízená výstavba situaci ještě zhoršila. Hromadně se kácely stromy, které přitom slouží jako opěra svahů a chrání půdu před erozí.

Čtěte také

Následovalo betonování, které zase zabraňuje vstřebávání vody do země. Geologické mapy Ischie byly naposledy aktualizovány před 20 lety a riziko půdních sesuvů v podstatě nebraly v úvahu. A tak nekontrolované stavby domů a hotelů vesele pokračovaly pod lhostejným dohledem místních orgánů.

Přitom už po tragickém sesuvu v roce 2009 úřady vyčlenily nemalou částku na zabezpečení svahů, ale tyto peníze nebyly nikdy využity.

Podle obyvatel Ischie postižených letošní pohromou se úřady probouzí vždy, když se odehraje kalamita tohoto typu. Vynaloží prostředky na naléhavé opravy škod, a pak zase usnou. K údržbě a preventivním opatřením se nakonec nikdy nepřikročí a rozpočet na ně vyčleněný skončí kdoví kde.

Čtěte také

Nicméně přírodní katastrofy v poslední době postihují Itálii čím dál častěji v důsledku klimatických změn. Odhalují, jak trestuhodně se dosud zanedbávala kontrola výstavby na pobřeží a jak málo je italská infrastruktura připravena čelit extrémnímu počasí.

Politici dnes na sebe vzájemně svalují vinu za tragédii na Ischii. Tolerantní přístup k nepovoleným stavbám je v zemi totiž takřka tradicí a různé vlády posledních 40 let udělovaly pravidelně všeobecná odpuštění těm, kteří ve stavebnictví porušovali normy. Podobné amnestie pak vedly k pocitu beztrestnosti a dalším ilegálním stavbám. Žádné vládě se nechce pouštět do masových demolic, a tak je dnes především italský jih plný fušérsky postavených domů, které mohou snadno padnout za oběť příští klimatické pohromě.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio