Ondřej Konrád: Chimérická česko-slovenská zimní olympiáda
Říkává se, a mnohdy to tak vypadá, že tuzemské vlády nemyslí dál, než na své funkční období. Boris Šťastný, historicky prvý český ministr pro sport (s přívažkem prevence a zdraví), však vyhlíží až do roku 2042.
Čili k rovněž prvnímu volnému termínu pro zimní olympiádu. Kterou bychom, skromnost stranou, měli prý uspořádat. Ve chvíli, kdy vláda vyhlašuje, na co všechno nemá peníze a u investic do obrany to musí vysvětlovat partnerům v NATO, to nedělá dojem, že by mohla být naše kandidatura brána Mezinárodním olympijským výborem vážně. Však o ní ministr také konkrétně nemluví.
Co snad máme a co určitě ne
Připomeňme, že letní olympiádu 2016 v Praze druhdy mocně prosazoval primátor Bém, byla podána přihláška, utratilo se možná až sto miliónů za různé studie, propagaci i společnost Praha olympijská, ale pak se metropole nedostala do užšího výběru a navíc dvě třetiny občanů byly v průzkumu proti megalomanskému a dojista značně ztrátovému podniku.
Čtěte také
Zimní hry jsou sice podstatně levnější (účastní se ani ne třetina sportovců soutěžících v létě), ale Česko pro ně nemá přírodní a tedy i klimatické podmínky. Proto Štastný hovoří o společné akci se Slovenskem. Případně s Polskem, Maďarskem nebo Rakouskem; o záležitosti vlastně středoevropské.
Rakousko ale má za sebou hry v Innsbrucku 1964 a 1976 (podruhé narychlo zaskočilo za Denver, odpadlý z ekonomických důvodů), příštipkařit na kolektivní olympiádě nemá důvod. Představa zimních her v Maďarsku je už jen opticky komická a ani na Slovensko nejsou svahy na dlouhé a prudké lyžařské sjezdy. A tak dále.
Se značnou rezervou také třeba brát argument, že by se v podstatě nemuselo nic budovat, protože stadióny atd. máme. Zato určitě nemáme záruku dostatku přírodního sněhu. Takže by také mohlo jít o hry spíš umělé.
Čtěte také
Ministr ale už rokoval se slovenským protějškem Huliakem, známým mimo jiné voláním po diskusi o kulatosti či placatosti země i popíráním klimatické změny, jíž si „vymyslely světové elity, které chtějí lidem sebrat auta“. Štastný je sice ve vládě za Motoristy, ale tohle si nejspíš nemyslí.
A hlavně - podle Huliakova mluvčího je společná olympiáda „velmi vzdálený a náročný cíl a na stole nejsou žádné konkrétní výsledky jednání“. Takže projekt česko-slovenských her za drahných šestnáct roků je zatím pouhou chimérou. Ministra, kterému mezitím doma vypukla další úplatkářská kauza z dlouhodobě chorého prostředí fotbalu.
A také by bylo pěkné se rázně postavit za čerstvou halovou běžeckou mistryní světa Lurdes Glorii Manuel, jíž na sociálních sítích odporně nadávají xenofobové.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
