Petr Šabata: Členové NATO zvyšují výdaje na obranu, jen Česko se snaží uhnout
Když kritizovala dnešní ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obranný rozpočet předchozí vlády Petra Fialy (ODS), vtipně poznamenala, že „zálohovými fakturami se ještě nikdo neubránil.“ Narážela na fakt, že kabinet tehdy doháněl obranné výdaje právě placením zálohových faktur na stíhačky F-35.
Minulý týden navštívil ministerstvo obrany Jaromíra Zůny (za SPD) premiér Andrej Babiš (ANO) a slíbil, že tam bude trávit hodně času.
Čtěte také
To je snad dobrá zpráva, protože ve čtvrtek šéf NATO Mark Rutte při představování výroční zprávy Aliance řekl tři věci, které se bytostně týkají i Česka. NATO je silnější, než kdy bylo. V roce 2025 všech 32 členů splnilo závazek vydávat na obranu 2 procenta HDP, průměr byl 2,77 procenta; evropské země a Kanada zvýšily meziročně finance na obranu o 20 procent.
Rutte dodal: „Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle.“ Mínil tím závazek z loňského summit NATO v Haagu, kde se členové včetně Česka zavázali do roku 2035 vynakládat 3,5 procenta na tvrdou vojenskou sílu a 1,5 procenta na infrastrukturu.
V nejhorší čtvrtině
Česko bylo vloni mezi členy NATO s výdaji 2,01 procenta v nejhorší čtvrtině. Rozpočet na rok 2026 z dílny Aleny Schillerové přiděluje ministerstvu obrany necelých 155 miliard korun, což je 1,73 procenta HDP. Na limit dvou procent by se měl dostat díky výdajům v jiných kapitolách.
Čtěte také
Ale nedostane, protože NATO neuzná položky typu vylepšení železniční trati mezi Karlštejnem a Berounem, nebo Přerovem a Kojetínem. Upozornil na to i prezident Petr Pavel, který byl tři roky šéfem vojenského výboru NATO...
Například Německo v absolutních částkách zdvojnásobilo výdaje na obranu od roku 2022, Nizozemsku na to stačily dva roky, dramatické skoky z roku na rok jsou vidět ve zprávě NATO u Kanady, Itálie, ale třeba i Španělska.
Tlak z USA
Až brutální tlak na zvyšování výdajů ze strany Spojených států vyplývá z faktu, že loňské alianční výdaje na obranu 1,4 bilionu dolarů jdou ze 70 procent právě za USA.
Čtěte také
Přes 4 procenta HDP už dávají Polsko a Litva, nad 3 procenta i Lotyšsko, Estonsko, Dánsko a Norsko. Všude vedou bolestivá jednání o rozpočtech, aby měli dost na obranu v mimořádně nebezpečném světě.
Ministr Zůna do května připraví novou koncepci české armády a byl by asi nejradši, kdyby se obranný rozpočet na rok 2027 a na další léta více méně sám zúřadoval. Co nejvíc bez politických zásahů.
To je ale omyl, bude to vrcholně politická debata, na niž bude mít vliv především premiér Babiš, který zatím vidí priority jinde. Také ale mluví o vyšším schodku rozpočtu na rok 2027, což je sice smutné, ale vytváří to prostor pro nutný růst také obranných výdajů.
Formativní zážitek?
Summit NATO v létě v Ankaře bude po Babišovi žádat nejen ony Ruttem zmíněné důvěryhodné kroky k 5 procentům HDP na obranu.
Čeká ho tam ostrý střet s Donaldem Trumpem i těžkými vahami evropské politiky, ti všichni musí tvrdě hájit existenční zájem svých zemí.
Nakonec to může být pro českého premiéra formativní zážitek, který mu dá nahlédnout, že se ještě nikdo neubránil neplněním závazků v mocném klubu nekompromisních spojenců.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
