Veřejnoprávní média jako Netflix? Nabízí toho mnohem víc než streamovací služby, srovnává sociolog Štětka

16. únor 2022

Mediální svět se mění. Soukromé vydavatelské domy řeší, jak pokryjí snižující se příjmy z reklamy nebo klesající počty čtenářů tištěných deníků. A problémy s financemi mají i veřejnoprávní média, jejichž příjmy jsou definovány zákonem. „Spor o to, jak česká média veřejné služby financovat, kolik jim dávat a zda zvyšovat poplatky, provází Českou televizi i Český rozhlas v podstatě od jejich vzniku,“ připomíná situaci v Česku mediální analytik Jaromír Volek.  

Poplatky oběma médiím se nezvyšovaly posledních patnáct let. „Jak jinak tomu rozumět než jako tlaku řekněme politické elity na to, aby se média chovala více v souladu s tím, jak si to tato politická elita představuje?“ ptá se analytik.

Jak jinak tomu rozumět než jako tlaku politické elity na to, aby se média chovala více v souladu s tím, jak si to tato elita představuje?
Jaromír Volek

Být oblíbený u vlády a establishmentu ale není úkolem veřejnoprávních médií, upozorňuje ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Kateřina Hrubešová:

Kateřina Hrubešová, ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

„Veřejnoprávní média mají svou nezastupitelnou roli v mediálním prostoru. Mají být hlídači demokracie, kontrolují vládu a establishment, kontrolují jejich přešlapy. Do sněmovny právě vstupuje novela zákona o Českém rozhlasu a České televizi, která se týká voleb do mediálních rad. A diskuse bude pokračovat i o tom, jak velký má být poplatek veřejnost rozhlasu a televizi, popřípadě jaká by měla být jeho forma.“

Veřejnoprávní média mají svou nezastupitelnou roli. Mají být hlídači demokracie, kontrolují vládu a establishment.
Kateřina Hrubešová

Jaromír Volek varuje před tím, aby se forma financování veřejnoprávních médií v Česku změnila na takovou, která by byla závislá na parlamentu. „Představa, že média jsou financována ze státního rozpočtu, ve mně nevyvolává dobrý pocit. Měl bych obavu, že  politická kultura bude ty prostředky zneužívat a média budou ještě méně nezávislá, než jsou.“

Konzervativci a pomsta BBC

V něčem by situace v Česku mohla připomínat Spojené království. Poslanci dali britské stanici BBC jasně najevo, že v příštích dvou letech nemůže počítat s růstem svých příjmů. A za pět let má skončit dosavadní model financování této nejprestižnější veřejnoprávní služby. 

Čtěte také

„Úvahy o změně financování BBC se letos neobjevily poprvé. V posledních letech ale nabývají na intenzitě. Podle pozorovatelů to souvisí s narůstající nespokojeností britské vlády a Konzervativní strany se způsobem, jakým BBC funguje,“ míní sociolog médií Václav Štětka.

Trnem v oku je některým politikům především politické zpravodajství, tvrdí Štětka z univerzity v anglickém Loughborough.

Do určité míry jde i o pomstu vůči instituci, která podle špiček Konzervativní strany nedrží s vládou ‚basu‘ a je k ní příliš kritická.
Václav Štětka

„Podle konzervativců je BBC velmi negativní vůči jejich vlastní vládě. Tento návrh je tedy obecně vnímán jako snaha zvýšit tlak na toto médium. Do určité míry jde i o jistou pomstu vůči instituci, která podle špiček Konzervativní strany nedrží s vládou ‚basu‘ a je k ní příliš kritická,“ popisuje situaci na britských ostrovech Štětka.

BBC tak bude patrně nucena po sto letech hledat nový systém financování své nákladné produkce. A návrhy padají různé – jedním z nich je například model předplatného po vzoru oblíbených služeb, jakými jsou Netflix nebo Disney+. „Ta úvaha je ale od samého počátku chybná,“ odmítá tento model Štětka.

Srovnání streamovacích služeb, jako je Netflix nebo Disney+ s BBC, s její rolí v rámci mediálního systému, to je srovnávání nesrovnatelného.
Václav Štětka

„To srovnání streamovacích služeb, jako je Netflix nebo Disney+, s tím, co dělá BBC, s její rolí v rámci mediálního systému ve Velké Británii, to je srovnávání nesrovnatelného. Lidé dnes za BBC platí přibližně 159 liber ročně, to je ekvivalentní částce, kterou platí za Netflix nebo jiné streamovací služby. Na rozdíl od Netflixu ale mají přístup k desítkám televizních a rozhlasových stanic, ke čtyřiadvacetihodinovému zpravodajství nejvyšší kvality, k internetovému obsahu včetně bohaté videotéky a k dalším službám, které žádná komerční streamovací služba nemůže nabídnout,“ vysvětluje.

Cestovka i seznamka

Způsob fungování médií v posledních letech ovlivňují na jedné straně sociální média, která se pro některé uživatele stala hlavním zdrojem informací a zcela tak vytlačila zpravodajské weby. Na straně druhé jsou to poskytovatelé reklamy jako Google nebo Facebook, kteří zpravodajské portály připravily o nemalou část zisku z reklamy.

„Trh je v současné době výrazně deformován těmito globálními digitálními platformami. Do značné míry vysávají ty reklamní trhy. A přitom často ani neodvádějí v daných zemích adekvátní daně,“ vadí sociologu Štětkovi.

Trh je v současné době výrazně deformován těmito globálními digitálními platformami.
Václav Štětka

I kvůli nim se jednotlivá vydavatelství snaží hledat jiné cesty, jak si zajistit peníze na fungování redakce. Ať už jde o placený obsah za takzvaným paywallem, nebo o ještě kreativnější metody.

Čtěte také

„Mediální domy to berou jako danou věc buď se přizpůsobí, nebo nepřežijí. Cesta vede před diverzifikaci příjmů, takže už nejen primárně reklama, ale samozřejmě také předplatné. A vedle toho další zdroje, cesty a modely. Řada britských médií nabízí například finanční služby nebo finanční poradenství či pořádání společenských akcí. Daily Telegraph provozuje vlastní cestovku, kde si můžete koupit zájezd v doprovodu svého oblíbeného sloupkaře,“ vyjmenovává Václav Štětka. 

Hosté Souvislostí Jana Bumby jsou:
Kateřina Hrubešová, ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Václav Štětka, sociolog médií, univerzita v anglickém Loughborough
Jaromír Volek, mediální analytik 
Ondřej Neumann, novinář, spoluzakladatel serveru Hlídací pes.org

A v této souvislosti zmiňuje také známý deník The Guardian: „Poměrně velká část příjmů tohoto deníku, který je obecně považován i těmi, kdo stojí na opačném pólu názorového spektra, za etalon britské žurnalistiky, donedávna pocházela z online seznamky, kterou The Guardian provozoval na svých stránkách. Zkrátka a dobře, média se snaží přežít, jak to jde.“

Poslechněte si celou debatu Jana Bumby a jeho hostů.

Dozvíte se také, jaký model financování úspěšně funguje ve skandinávských zemích, nebo jestli dokáží práci veřejnoprávních médií zastat malé nezávislé redakce, jakými jsou třeba Forum 24, Echo nebo Hlídací pes.

autoři: Jan Bumba , Ondřej Skácel
Spustit audio