Veřejné finance teď jedou na autopilota, který míří přímo do skály, varuje ekonom Hampl

„V roce 2021 jsme ještě šlápli na plyn, což není dobrý srovnávací základ. Klíčové je, jak vypnout a znovu řídit toho autopilota, který teď sám letí a letí směrem do skály.“

Upozorňuje na to, že strukturální schodek rozpočtu nyní přesahuje 200 miliard korun, a to bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne. „Potřebujeme si půjčovat i na běžné a mandatorní výdaje a provoz. To je absolutně neudržitelné. Drobné změny a zlepšení oproti loňskému roku vůbec nehrají roli, jsme na neudržitelné letové hladině,“ dodává.

Čtěte také

Petr Holub: Trhací kalendář v podobě státního rozpočtu

Konstatuje přitom, že žádná z politických stran nechce dělat nic nepopulárního, protože se snaží vyhovět přání voličů. „Ať si každý posluchač sáhne do svědomí a řekne si, co by asi tak napsal na sociální sítě, kdyby někdo přišel s tím, že je kvůli veřejným financím a snižování inflace potřeba výrazně snižovat výdaje a zvyšovat příjmy,“ upozorňuje.

Hampl připouští, že Česko je zadlužené mnohem méně než jiné země v Evropské unii, vzhledem k tempu zadlužování ale hrozí, že do roku 2025 bude naopak na chvostu unijní sedmadvacítky. „Ten výhled je problém, protože bez ohledu na současnost je ta budoucnost velmi temná. To je ten problém,“ shrnuje.

Velkou ranou pro snahy o ozdravení veřejných financí byl začátek ruské invaze na Ukrajinu. „Bez ní by se konsolidace dělala snáz. Když to ale cynicky otočím, tak dopady konfliktu a energetické krize rychleji obnaží, jak velký ten problém je,“ doplňuje bývalý viceguvernér České národní banky.

Škrtat a zdaňovat

Podle Hampla nyní už nestačí pouze škrtat, protože celý problém dosáhl takových proporcí, že i kdyby se škrtly výdaje na celé školství, případně celou armádu a ministerstvo vnitra včetně policie a hasičů, tak by to stejně nestačilo.

Teď je to o utahování šroubů a přitahování opratí.
Mojmír Hampl

„To už není problém úspor v řádu 10 až 15 procent provozních výdajů. Ty ať se provedou tak jako tak, určitě je třeba zastavit expanzi státu. Ale představa, že to vyřeší jednoduchý škrt, mi nepřijde realistická,“ podotýká s tím, že voliči si naopak přejí další výdaje a jen na letošní tři valorizace důchodů půjde 60 miliard korun.

„Je to jako s inflací, 20procentní inflaci také nelze vyřešit bezbolestně. Teď je to o utahování šroubů a přitahování opratí – a ne se bavit o tom, že tomu koni, který je už sám splašený, opratě dál povolíme. Tak ho nezkrotíte,“ glosuje.

Čtěte také

Když si stát zvykne na příjmy z windfall tax, bude těžké ho pak od nich odříznout, varuje ekonom Bartoň. Je to standardní řešení pro nestandardní dobu, míní poslanec Michálek

Podle Hampla je třeba uvažovat o zrušení státního příspěvku u stavebního spoření nebo o posunutí věku odchodu do důchodu. Naopak snížení valorizace důchodů považuje za nejméně reálné, protože voliči by něco takového neodpustili.

Stávající daňové příjmy podle něj nestačí na současnou velikost veřejného sektoru. Ten tak musí být buďto o hodně menší, anebo se naopak musí zvýšit daňové příjmy. Možností je podle Hampla zavedení daně z neočekávaných zisků.

„A pokud jde o dlouhodobou stabilizaci, tedy těch 220 miliard strukturálního deficitu, tak český veřejný sektor v zemi, která má tak velké nároky na to, co má stát komu platit a o co všechno se má starat, prostě s 15procentní daní z příjmu fyzických osob neudržíme,“ uzavírá Hampl.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.