Velký pátek

Otázka spíše stojí tak, zda se parlament míní zavedením tohoto svátku přihlásit ke křesťanské tradici a zda přesvědčí občany, že jde o víc než pouze o prodloužení prodlouženého velikonočního víkendu. Přidat do kalendáře volný den totiž něco stojí. Oponenti v Senátu včera zmínili ztrátu půl procenta HDP a vyjádřili pochybnost, zda si ekonomicky můžeme Velký pátek dovolit. Jde tedy o to, zda duchovní prospěch z nového svátku bude takový, aby vyvážil skutečnost, že ekonomika vytvoří ročně o nějakých deset miliard korun méně. Zavedením Velkého pátku státním svátkem parlament řekne, že nám je duchovních hodnot třeba více než těch materiálních, přičemž ovšem není v moci poslanců a senátorů tento duchovní efekt zaručit.

Jiná věc je, že občany sotva napadne je za to kárat. Zavedení dne volna patří mezi populární politická rozhodnutí. Jsou země, které mají volných dní nespravedlivě více než my. Nejsou na tom kvůli tomu automaticky duchovně lépe, ale ani to u nich nezpůsobuje nějakou permanentní ekonomickou krizi. Novelou zákona o státních svátcích se rozhodně nic nepokazí. Právě naopak. Parlament u občanů dojde uznání, že udělal něco pro lidi. Třeba se tím zlepší hodnocení ústavních institucí a politiky vůbec a snad se i mírně zvýší volební účast. Vlastně je divné, že Velký pátek není státním svátkem už dávno.