Velká přehrada etiopského znovuzrození už teď vyvolává spory. Ovlivní život čtvrt miliardy lidí

Celý projekt začal v roce 2011 pod názvem Přehrada tisíciletí (Millenium dam) a tehdejší premiér Meles Zenawi v ní viděl hlavní zdroj energie potřebné pro rozvoj etiopské ekonomiky.

„Přehrada samotná dodá mezi 65 až 87 procenty energie, kterou potřebujeme na naplnění pětiletého plánu rozvoje. A výhody nebudou omezené jen na Etiopii. Budou z nich mít prospěch všichni sousedé, zejména země dál po proudu,“ tvrdil.

Kromě modernizace vlastní země sliboval i pozitiva pro další země dále po proudu – Súdán a také Egypt. Přehrada má ustálit proud Nilu a zastavit záplavy, které postihují súdánské horní povodí Modrého Nilu. Měla by také zpomalit také zanášení súdánských a egyptských přehrad bahnem, které každoroční záplavy přinášejí.

Opakované sucho jako možná hrozba pro Egypt

Především Egypt ale přehradu vnímá hlavně jako významné bezpečnostní riziko. Modrým Nilem totiž do Egypta přitéká víc než polovina vody Nilu. Tato řeka je přitom pro Egypt zdrojem víc než 97 procent veškeré pitné vody. A přehrada GERD, stavěná nedaleko etiopsko-súdánské hranice, má mít po dokončení kapacitu víc než 1,2 ročního průtoku řeky.

Čtěte také

iROZHLAS

Jak si africké státy rozdělí vodu z etiopské přehrady? Na řešení dlouholetého sporu dohlédnou USA

Teoreticky by tedy mohla při hypotetickém úplném vyschnutí a následném rychlém napouštění zastavit proud Nilu na více než rok.

Reálnou hrozbou je podle hydrologických studií především situace, kdy se několik let po sobě budou opakovat sucha, která vyčerpají kapacitu přehrady GERD i dalších nádrží pod ní, především Asuánské – pokud by pak Etiopie v zájmu co nejrychlejšího doplnění vlastní nádrže zadržovala vodu potřebnou pro doplnění zejména egyptské Asuánské přehrady.

Právě kvůli takovým možným scénářům je podle doporučení vědců i bezpečnostních analytiků potřeba vypracovat krizové plány.

„Každá země v pozici Egypta by asi byla silně znepokojená stavbou velké vodní stavby na horním toku. Jsou dole po proudu a do značné míry nemají kontrolu nad tím, co se děje nad nimi, takže mají plné právo být z toho nervózní. Egypt musí vstoupit do plného dialogu se Súdánem, Etiopií a také ostatními zeměmi povodí Nilu, protože to je jediný způsob jak Nil může být spravovaný,“ vysvětluje Timothy Kaldas z káhirského Tahrírského institutu pro zahraniční politiku (Tahrir Institute of Foreign Policy)

„Vypracování robustních pohotovostních plánů je nutné a není to nezdolatelný úkol. Ve většině let budou GERD a Asuánská přehrada vyžadovat jen drobnou koordinaci a sdílení informací. Přesto tato analýza ukazuje, že nikdo by neměl podléhat iluzi, že jednostranné rozhodování umožní zvládnout víceleté sucho,“ varuje britsko-americká studie pod vedením Dalea Whittingtona z americké univerzity v Jižní Karolíně.

Selhávající diplomacie a hrozby války o vodu

Politická jednání o vzájemné koordinaci ale opakovaně krachují hlavně na vzájemné neochotě najít společnou řeč. Etiopie stavbu hájí tím, že voda pramení na jejím území a že ji využije jen k výrobě elektřiny a nechá ji prakticky veškerou odtéct dál. Ve stavbě pokračuje a v tuto chvíli dokončila první dvě fáze napouštění přehrady GERD.

Čtěte také

David Storch: Válka o vodu? Tři africké země k tomu nemusejí mít daleko

Jednání se opakovaně pokoušela zprostředkovat Africká unie. Egypt požadoval, aby roli prostředníka hrála Organizace spojených národů. Zprostředkovat jednání se pokoušela i administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, vnímaná jako egyptský spojenec.

Loni na jaře ale diplomatická krize kolem přehrady vygradovala na hranici možného válečného konfliktu, alespoň v rétorické rovině:

„Nikomu nevyhrožuji, ale sahat na egyptskou vodu je zakázáno. To je pro nás nepřekročitelná červená čára,“ prohlásil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v při jednom z projevů na přelomu loňského března a dubna. V druhém projevu dodal: 

„Chci našim etiopským přátelům vyřídit: Na naší vodu nesahejte. A pokud jde o naši odpověď – necháváme otevřené všechny možnosti.“

Jeho slova se vykládala tak, že Egypt je připravený i na případnou vojenskou intervenci. Etiopský premiér Abiy Ahmed mezitím opakovaně ujišťoval, že jeho země je připravena přehradu dostavět a bránit ji za každou cenu všemi prostředky.

V době, kdy etiopská federální armáda a její spojenecké milice bojovaly s povstalci z Tigrajské národně osvobozenecké fronty ve svazovém státě Tigraj, etiopské federální jednotky se v červnu 2021 z regionu stáhly. Povstalci to prezentovali jako své vítězství, premiér Abiy Ahmed to vysvětloval potřebou mít federální armádu připravenou v pohotovosti před možným útokem zvenčí.

Ať už by se dělo v Etiopii cokoli, ochrana přehrady bude naprosto zásadní prioritou.
Jan Záhořík

Podle docenta Jana Záhoříka z Centra afrických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ale ani probíhající konflikt uvnitř Etiopie pro dostavbu přehrady není bezpečnostní hrozbou:

„Běžný smrtelník nemá šanci se bez patřičných povolení dostat do blízkosti přehrady. Je nesmírně pečlivě hlídána nejen vojáky, ale i drony a všelijakou moderní technologií, aby se zabránilo jakékoli sabotážní akci. Ať už by se dělo v Etiopii cokoli, ochrana přehrady bude naprosto zásadní prioritou.“

Záhořík zároveň věří, že přehrada nevyvolá ani mezinárodní konflikt, který by v případě vypuknutí proti sobě postavil dvě země s více než 100 miliony obyvateli. 

Symbol národní hrdosti financovaný „sbírkou“ 

Pro Etiopii je dostavba přehrady věcí národní hrdosti, která má být symbolem etiopské výlučnosti a také ambicí země, která v posledním desetiletí patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, říká docent Záhořík:

Čtěte také

Voda pro Bargo

„Tato výjimečná stavba měla přispět k tomu, že Etiopie bude nejen soběstačná. To znamená, že po uspokojení vlastních domácích potřeb si bude moci dovolit ten luxus vyvážet elektřinu. Ono to zapadá do dlouhodobých představ učinit z Etiopie regionální mocnost v diplomatickém ekonomickém, vojenském slova smyslu."

Tato výjimečná stavba měla přispět k tomu, že Etiopie bude nejen soběstačná, ale bude moci elektřinu vyvážet.
Jan Záhořík

Z ekonomického hlediska je přehrada přesto nezbytná. Etiopie už dnes vyrábí asi 90 procent své elektřiny pomocí vodních elektráren, zejména staveb na řekách Gibe a Omo. K zásobení Etiopie ale nedostačují a víc než polovina Etiopanů je stále bez přístupu ke stabilnímu zdroji elektřiny.

Posílit význam přehrady coby národního symbolu měl například i způsob financování, který se kromě půjček od čínské vlády a států Perského zálivu opírá především o domácí zdroje, popisuje docent Záhořík:

„Premiér Meles Zenawi vyzval každého jednotlivého etiopského občana, aby přispěl částkou 100 etiopských birrů, což je asi 40 korun, nicméně pro celou řadu Etiopanů to v té době byla částka astronomická. Tím se zacílilo právě na ten národní aspekt, že ta přehrada patří svým způsobem každému jednotlivému etiopskému občanovi. A tím spíše to v Etiopanech vzbuzuje pocit nedotknutelného národního bohatství, na které se nesahá."

Přehrada GERD ovlivní nejen politické dění v povodí Nilu, ale z velké míry i jeho ekosystém. Jak jednu z nejúrodnějších oblastí světa poznamenala nejen stavba této přehradní nádrže, na to odpoví celý pořad Za obzorem Zdeňka Nováka.