Velká celoživotní láska, to je pro mě divadlo, přiznává teatrolog a herec Jaroslav Someš
Nechápu, proč bych neměl mít energii ještě na dalších osmdesát let, říká teatrolog a herec Jaroslav Someš
Prý si pamatuje data všech českých divadelních premiér. „Ne, to není pravda. Občas, když něco píšu, se musím někam podívat, abych se ujistil, že si to pamatuju správně,“ popírá a nepopírá historku, která se traduje mezi jeho studenty, herec, teatrolog a divadelní historik Jaroslav Someš. Ve svých bezmála 81 letech stále hraje ve dvou divadlech, začínal přitom u režiséra Otakara Vávry ve filmu Proti všem.
Someš si nemyslí, že by dnes bylo obtížnější dělat satiru jen proto, že se realita stala sama sobě parodií. „To bylo vždycky za těch skoro 81 let, co jsem na světě. To bylo vždycky přesně takové. Možná jen trochu krutější za války, kterou si pamatuju, i když ne tu atmosféru,“ říká Someš.
Čtěte také
Je držitelem Thálie za šíření divadelního umění v televizi a u zrodu ceny také sám stál: „Myslím, že to bylo někdy v roce 1992, když se rozhodlo, že se budou oceňovat i mistři, kteří z kádrových důvodů nemohli být oceněni za předchozího režimu. Tehdy ještě nebyl tak velký zájem o to sedět v porotách,“ glosuje.
„Divadlo je pro mě láska. Velká celoživotní láska,“ dodává Someš, který působil na divadelní konzervatoři v Praze jako dramaturg tamního divadla a stále se divadlu věnuje: „Nechápu, proč bych neměl mít energii ještě na dalších osmdesát let.“
Jak se v něm potkávají role teatrologa a herce? Poslechněte si celý rozhovor s Jaroslavem Somešem, k mikrofonu ho pozval Vladimír Kroc.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
