Velká část zemského tepla se v minulé dekádě skryla pod povrchem oceánu

oceán - vlny

Američtí vědci z Kalifornie zjistili příčinu, proč byla globální změna klimatu v poslední dekádě méně rychlá, než se původně čekalo. Podle všeho se výrazná část tepla uložila v povrchových vrstvách Indického a Tichého oceánu.

Všechny podstatné indikátory klimatické změny v dekádě od roku 2003 do roku 2012 přitom svědčily o probíhajícím globálním oteplování v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Šlo zejména o výšku mořské hladiny, objem ledové pokrývky na souši i v oceánu a o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře. Nicméně po větší část dekády byly teploty při povrchu Země víceméně konstantní. Dlouhodobý trend sice ukazoval na postupné zvyšování na této bázi počítané průměrné teploty, avšak její růst zejména po roku 2004 se ukázal jako velmi mírný. Někteří vědci, některá média a klimaskeptici proto začali mluvit o “pauze” v rámci globálního oteplování.

Co tedy způsobilo několikaletý výpadek ve stoupání povrchových teplot? Tři vědci z Jet Propulsion Laboratory při kalifornské technice (California Institute of Technology), Veronica Nieves, Josh Willis a Bill Patzert, našli po analýze teplotních dat a různých modelů vyhovující řešení - v atmosféře chybějící teplo se v letech 2003-12 skrylo v několikasetmetrových hloubkách oceánu. Konkrétně mezi 100 a 300 metry hloubky v oblasti západního Pacifiku a také v Indickém Oceánu. Naopak v mělčích hloubkách do 10 až 100 metrů došlo k relativnímu ochlazení oproti teplotě hlubších vrstev.

V Atlantském oceánu podobné tepelné změny pozorovány nebyly. Některé zprávy však mluví o oteplování oceánských vrstev v hloubce pod 700 metry.

V atmosféře chybějící teplo se v letech 2003-12 skrylo v několikasetmetrových hloubkách oceánu

Mechanismus tepelné výměny uvnitř obou oceánů byl schopen na základě přirozené dynamiky pohlcovat minimálně 10 let teplo z atmosféry, přičemž jejich povrchová vrstva se ukázala jako velmi schopná odvádění tepla z povrchu. Tento jev souvisí s tepelnými cykly a oscilacemi v oceánech. Přesto se planeta Země jako celek nadále otepluje. Teplota svrchních 100 metrů Tichého oceánu přitom koresponduje s povrchovými teplotami atmosféry Země. V posledních dvou až třech letech se ale obojí začalo opět zvyšovat, což pravděpodobně svědčí o tom, že „pauza“ v rámci globálního oteplování skončila.

Trojice kalifornských vědců vycházela z dvacet let trvajících měření, prováděných od roku 1994, která pocházela z amerických a japonských plovoucích sledovacích stanic.

Výsledky měření teploty oceánu v letech 1993 - 2012

Zdroje: Phys.Org 1, Phys.Org 2, Science Magazine