Velká část Čechů si neumí užívat přítomnosti a dobíjet baterky, říká psychoterapeutka Holá

„Výzkum je hotový a Česká republika má typicky větší zaměření na minulost a zároveň budoucnost,“ říká ve Studiu Leonardo psychoterapeut Ondřej Ženka.

Podle něj to, co nám více chybí, je schopnost hedonistického prožívání a užívání si přítomnosti.

Psychoterapeutka Beáta Holá, která také ve své praxi vychází ze Zimbardových teorií tvrdí, že je část Čechů zaseknuta v pozitivní minulosti.

„Takže věří, že byly doby, kdy bylo lépe a do těchto dob ve svých myšlenkách utíkají, ať už je to komunismus, 1. republika, doba Karla IV. nebo možná ještě dál do minulosti.“

Čtěte také

Profesor Zimbardo exkluzivně pro Wave: Ze světa mizí opravdoví muži. Je třeba s tím něco udělat!

To se prý týká i mladých lidí. „Ti utíkají zase do 90. let. kdy každé semínko byznysu, které jsme zasili, vzešlo, ale dneska už to nejde.

„Na tom krásně můžeme vidět, že nejde o obsah, ale o proces,“ vysvětluje Ženka. „Vezmu jakoukoliv historickou dobu a řeknu: tam už bylo líp a dnes je to horší. A je pak jedno, jakým obsahem to naplním.“

Holá dodává, že zaseknutí v budoucnosti znamená, že „makáme, abychom se my nebo naše děti měli líp.“

„To znamená, že si odříkáme malé prožitky přítomnosti a spokojenosti, aby jednou nám nebo našim dětem bylo lépe.“

Množství vypitého alkoholu nehraje roli

Znamená to ale, že když Češi vypijí nejvíc piva na hlavu na světě, prodává se u nás hodně knih a kina jsou plná, že se umíme plně radovat?

„Přítomný hedonismus znamená, že když děláte aktivitu, která je prožitková, tak jste hlavou tam, kde jste tělem, plně se soustředíte na to, co právě děláte a tato aktivita Vás regeneruje,“ upozorňuje psychoterapeutka.

Je podroušený návštěvník hospody příkladem hedonismu? Neodchází spíš v depresi nebo v úzkosti, protože celou dobu se bavil o politice, nadával a bylo to nakonec o tom, že nic nezmůžu, protože všichni kolem jsou marní?


Beáta Holá

Takže část Čechů opravdu neumí dobíjet baterky a užívat si krás života, soudí Holá. „A když tohle budeme kultivovat a pracovat na vyrovnanosti naší časové perspektivy, tak nám možná bude líp vevnitř, i když venku líp nebude.“

„Pozitivní je, že zaměření na minulost potřebujeme pro práci s vděčností a zaměření na budoucnost pro práci s nadějí, že to s námi nevypadá tak špatně,“ připomíná psychoterapeut Ondřej Ženka.