Vegetarián Gastornis
Pravěký ptačí gigant Gastornis se živil rostlinnou potravou. Nové důkazy přinesla izotopová analýza jeho kostí.
Nelétaví ptáci rodu Gastornis na výšku měřili kolem dvou metrů a měli velký zahnutý zobák. Žili krátce po zániku dinosaurů, kdy savci dorůstali jen malých rozměrů. Dlouho se proto předpokládalo, že gastornisové byli nelítostní dravci a v třetihorních ekosystémech představovali vrcholové predátory. Svým hrůzu nahánějícím zobákem měli kořist chytit za krk a zlomit jí vaz.
Existovali ale i vědci, pro které byl Gastornis mírumilovným vegetariánem – zejména proto, že byl příliš pomalý a těžkopádný a jeho zobák neměl na konci hák, který je pro dravé ptáky typický. Jejich teorii posílila loňská studie fosilních stop z amerického státu Washington, jejichž morfologie jasně ukazuje na příbuznost ke gastornisům. V otiscích však zcela chybí drápy, bez nichž si dravce jen těžko dokážeme představit.
Nyní se gastornisovo vegetariánství téměř definitivně potvrdilo. Vědci z Bonnské univerzity analyzovali izotopy vápníku ve 40 až 55 milionů let starých kostech evropských gastornisů. Výsledky ukázaly, že jejich složení je podobné jako u býložravých savců a dinosaurů, ale odlišné od jejich dravých příbuzných.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
