Vědu by měli platit i podnikatelé. Daňovými odpočty bychom v roce 2025 mohli mít až 7 miliard, tvrdí Havlíček

11. únor 2019
předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karel Havlíček

Podle místopředsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a zároveň i předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka máme v roce 2035 patřit mezi lídry zemí digitálních technologií. V Interview Plus řekl, že bychom měli být zemí, která už nebude pouhou montovnou.

Průmysl 4.0 změní profese. Učte se postaru matematiku a latinu, radí ekonom Tříska

Dušan Tříska

Auta bez řidičů, operace bez chirurgů a média bez novinářů. To vše s sebou může přinést Průmysl 4.0, jehož nástup je podle mnohých jen otázkou času. „Je to jen marketingové heslo prosazované lobbistickými a poradenskými firmami. Snaží se našim manažerům vnutit představu, že se děje něco neuvěřitelného, co oni sami nezvládnou, a proto si je musí najmout,“ nesouhlasí ekonom a odborník na informační technologie Dušan Tříska.

„Mám velkou radost, že se vláda rozhodla vzít za své náš ambiciózní projekt nazvaný Inovační strategie ČR 2019−2030,“ přiznává Havlíček. Projekt pochází z dílny zhruba 30 špičkových odborníků svých oborů, od bankéřů, akademiků až po lidi z byznysu a průmyslu.

Přitom se prý nesnažili „objevit Ameriku“, ale inspirovat se tam, kde to už dnes funguje (jako je Dánsko, Finsko, Švýcarsko apod.). „Tedy v zemích, které se před nějakými 15 lety rozhodly změnit strategii a zaměřit se na digitalizaci, na špičková výzkumná centra, na chytrou infrastrukturu. Jim se to už podařilo a dnes patří do Top 10,“ dodává.

„My už na špičce v minulosti byli a tak není důvod, abychom se na ni nevrátili. Asi nebudeme hned č. 1, chceme se ale zařadit mezi nejinovativnější… Nechceme už být zemí levného piva, úžasné historie, ale sebevědomým státem, který nabízí nová řešení. Zemí s excelentním výzkumem, která sem může lákat nejen investory montoven… Dnes jsme v EU na nějakém 13.−14. místě, ale není důvod, proč bychom se nemohli dostat do první sedmičky,“ doufá místopředseda Rady. 

Máme na to...

Havlíček odmítá, že bychom na podobný nový rozjezd „neměli“, a to ani když zohlední problémy, které už roky vznikají s pro budoucí plány klíčovou modernizací dálnice D1. „Nejsme na tom s D1 tak katastrofálně, ale není to ani ideální. Podívejte se na země kolem… Pořád máme milion živnostníků, dalších 470 tisíc právnických osob, a to, že vyexportujeme zboží za 4,2 bilionu korun taky o lecčem svědčí. Když se budeme důsledně držet strategie,“ doufá.

Využije Evropa migrantů? Průmysl 4.0 a automatizace tomu nenahrávají, upozorňuje ekonomka

Vlna uprchlíků se blíží k hraničnímu přechodu Hegyeshalom

Jedním z motivů přijímání migrantů v Německu je snaha vyplnit nedostatek pracovní síly. Tento přístup má ale své trhliny – právě Německo totiž čelí automatizaci průmyslu, což může přinést problémy právě na trhu práce. Jaká je cesta z bludného kruhu? Nejenom o tom mluvila v Hostu Radiožurnálu ekonomka Ilona Švihlíková.

Jenže, jen podíl výdajů na vědu (vůči HDP) byl předloni 1,79 %. To je míň, než kolik šlo na vědu v letech 2013–2015. Jak je pak realistický 3% podíl v roce 2030? „Pro mě je zásadní rok 2025, kdy bychom se měli dostat na 2,5% podíl HDP. To ale znamená, že se musí zvedat každoročně alespoň o 0,1 %. Dvou procent jsme si už lízli, někdy před dvěma nebo třemi roky. Peníze do vědy totiž neplynou pouze ze státního rozpočtu, ale i od podnikatelů a dostáváme peníze i z EU.“

Strategie pak se zapojením podnikatelského sektoru sama počítá. „Musíme pákovým efektem zvednout i zdroje z podnikatelského sektoru. Jak? Můžeme vytvořit motivační efekt nepřímé podpory, což jsou daňové odpočty ve výši 2,5 miliardy ročně… Naší ambicí je to do roku 2025 ztrojnásobit.“

Místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace přitom tvrdí, že dopad na státní rozpočet by byl naprosto minimální, zhruba 7 miliard ročně. „Ale co to nakonec přinese je naprosto neporovnatelné. Třeba větší stabilitu a přidanou hodnotu, která se nám časem na vyšších daních taky vrátí. Ostatně, stát dává ročně na vědu a výzkum 40 miliard, takže nějakých 7 miliard kormidlem rozpočtu neotočí.“ 

Stavebnictví otevřeme cizincům

Podle analýzy Asociace malých a středních podniků, které je Havlíček předsedou, v Česku stále klesá zájem o učňovské obory. Není snaha přilákat víc dětí do učňovských oborů v rozporu se snahou o vyšší digitalizaci a modernizaci? „Kde máte napsáno, že ten učeň nemůže pracovat s novými technologiemi,“ odpovídá otázkou. Podle jeho představy by praktická výchova na školách měla být naopak „úzce spojena s moderními technologiemi, s drony, s 3D tiskárnami… Pokud chceme středoškoláky dostat k těmto oborům, tak se bez nich určitě neobejdeme,“ dodává.

Průmysl 4.0: Uspějí jen ti, kteří se umí adaptovat a rekvalifikovat, tvrdí emeritní rektor

Výrobní linka Škodovky v Mladé Boleslavi

Koncept Industry 4.0 nebo také Průmyslu 4.0 vychází z dokumentu, který byl představen na veletrhu v německém Hannoveru v roce 2013. Základní vize už se ale objevily o dva roky dříve, a podle nich vzniknou mimo jiné i takzvané chytré továrny. Jak taková chytrá továrna bude vypadat?

Truhlář totiž může pracovat s laserem a 3D tiskárnou, klempíř na střeše zase s drony, což se prý už v sousedním Německu běžně děje. „Taky se ale obávám, že jsou obory, které nezmodernizujeme. Asi nezbyde, než třeba ve stavebnictví, kde je fatální nezájem, brát lidi ze zahraničí. Třeba o strojírenství se v posledních letech zájem zvyšuje, stagnuje zájem o potravinářské obory.“

Jsme jednou z nejstabilnějších zemí Evropy, musíme ale přidat technologickou infrastrukturu přes školy po průmysl a hlavně, musí k tomu tady být chuť. „V posledních 10−20 letech sice nikdo netvrdil, že nechce výzkum a vývoj podporovat, ale to byly výzvy pouze deklaratorní. Premiér Andrej Babiš si to ale vzal jako jeden ze svých hlavních úkolů, protože ještě před rokem by to bylo brzy a za rok pozdě.“

9 pilířů

Aby nešlo jen o další prázdná slova, je podle Havlíčka třeba velmi důsledné řízení. Takže po strategickém plánu přijdou na řadu akční plány, které se budou měsíčně vyhodnocovat, a to prý i za účasti premiéra. „Máme 9 pilířů: od podpory financování vědy po digitalizaci, od tvorby chytré mobilní a stavební infrastruktury až po vzdělávání. Každý plán má detailní jízdní řád, který se bude rok co rok měnit, ale pořád dál navazovat na dlouhodobé cíle,“ dodává Karel Havlíček.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.

Spustit audio

Související