Vědci dokázali přečíst DNA ze vzduchu. Metodu by mohli využít pro sledování změn v biodiverzitě
Doposud bylo možné ve vzduchu změřit obsah virů, bakterií nebo třeba pylu. Nově ale vědci ve Švédsku dokázali ve vzduchu zachytit i fragmenty buněk a zbytky tkání živočichů. Kromě hmyzu tak objevili DNA mnoha druhů obratlovců včetně ptáků nebo savců.
V mnoha oblastech světa včetně Česka hmyz rychle ubývá, ale zároveň toho něm víme jen velmi málo. Vědci popsali asi 1,25 milionu druhů. Odhaduje se, že ale všech druhů hmyzu na zemi je určitě více než 5 milionů.
Čtěte také
Právě nová metoda by mohla pomoci s monitoringem rozmanitosti přírody.
„Pokud nechcete přímo vědět, co je to za zvířata, ale jak je konkrétní lokalita druhově bohatá, tak by to mohlo být docela jednoduché. Stroj by mi řekl, že v oblasti je 25 druhů motýlů a 40 druhů pestřenek. To by bylo zajímavé. Ale kdybyste chtěli přímo odpověď na otázku, jaké konkrétní druhy tam jsou, tak k tomu bude cesta ještě dlouhá,“ přibližuje odborník na genový přenos Vladimír Hampl z Univerzity Karlovy
K tomu by totiž bylo potřeba ještě přečíst genom jednotlivých druhů.
Více si poslechněte v půlhodině věnované vědě, ochraně přírody a zdraví. Dozvíte se, že čeští vědci vyvinuli celosvětový systém předpovědi sucha, který už pátým dnem funguje na aplikaci Windy.com. Anebo že nákladní lodní dopravu možná čeká částečný návrat k plavidlům poháněným větrem.
Související
-
Konec pesticidů na dohled? Ekologové vyzývají Evropskou unii k záchraně hmyzu i malých farmářů
Výzvu Zachraňme včely a farmáře už podepsal více než milion lidí. Cílem je přimět Evropskou unii k zákazu pesticidů i k úpravě dotační politiky.
-
Nejen klima škodí hmyzu. Veřejné osvětlení napodobující denní světlo ohrožuje housenky nočních můr
Řadu let vědci vědí, že světelné zdroje lákají létající hmyz. Novou hrozbou je moderní osvětlení, které napodobuje denní světlo.
-
Hmyz tvoří základní kámen potravního řetězce. Když zmizí, může se pyramida sesypat, varuje entomolog
V celém světě se rychle snižují počty hmyzu především v důsledku lidské činnosti. Právě motýli jsou zřejmě nejlepším indikátorem toho, jak rychle se tyto změny dějí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
