Vědci dokázali přečíst DNA ze vzduchu. Metodu by mohli využít pro sledování změn v biodiverzitě

21. prosinec 2021

Doposud bylo možné ve vzduchu změřit obsah virů, bakterií nebo třeba pylu. Nově ale vědci ve Švédsku dokázali ve vzduchu zachytit i fragmenty buněk a zbytky tkání živočichů. Kromě hmyzu tak objevili DNA mnoha druhů obratlovců včetně ptáků nebo savců.

V mnoha oblastech světa včetně Česka hmyz rychle ubývá, ale zároveň toho něm víme jen velmi málo. Vědci popsali asi 1,25 milionu druhů. Odhaduje se, že ale všech druhů hmyzu na zemi je určitě více než 5 milionů.

Čtěte také

Právě nová metoda by mohla pomoci s monitoringem rozmanitosti přírody.

„Pokud nechcete přímo vědět, co je to za zvířata, ale jak je konkrétní lokalita druhově bohatá, tak by to mohlo být docela jednoduché. Stroj by mi řekl, že v oblasti je 25 druhů motýlů a 40 druhů pestřenek. To by bylo zajímavé. Ale kdybyste chtěli přímo odpověď na otázku, jaké konkrétní druhy tam jsou, tak k tomu bude cesta ještě dlouhá,“ přibližuje odborník na genový přenos Vladimír Hampl z Univerzity Karlovy

K tomu by totiž bylo potřeba ještě přečíst genom jednotlivých druhů.

Více si poslechněte v půlhodině věnované vědě, ochraně přírody a zdraví. Dozvíte se, že čeští vědci vyvinuli celosvětový systém předpovědi sucha, který už pátým dnem funguje na aplikaci Windy.com. Anebo že nákladní lodní dopravu možná čeká částečný návrat k plavidlům poháněným větrem.

autoři: Ondřej Ševčík , Lucie Vopálenská , kac
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.