Nejen klima škodí hmyzu. Veřejné osvětlení napodobující denní světlo ohrožuje housenky nočních můr
Podle nejnovějších výzkumů stojí za postupujícím úbytkem hmyzu nejen oteplování klimatu, ale i městské pouliční osvětlení. Přítom města jsou pro některé druhy hmyzu velmi důležitá. Například Praha je podle přírodovědců jedním z ohnisek výskytu motýlů.
Hmyz patří mezi nejrozšířenější skupinu živočichů na Zemi, přesto řada jeho druhů žije skrytě a ani vědci o nich nemají – nebo donedávna neměli – dostatek aktuálních informací. Příkladem může být motýl nesytka česká (Pennisetia bohemica), jehož larvy vyrůstají u kořenů „obyčejných“ šípkových keřů. Dospělý motýl svým vzhledem napodobuje vosu, aby zmátl predátory, k vidění je ale jen vzácně.
„Poprvé byl objeven na Karlštejně a původně ho entomologové určili jako nějaký východoasijský druh. Až pak zjistili, že je to opravdu druh pro vědu nový,“ popisuje ekolog Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Tento i další neobvyklé druhy motýlů zaznamenali přírodovědci i na území Prahy, která je podle nich na motýly velmi bohatá. „Kdyby se tu neusadil člověk, určitě by tu dnes byl národní park,“ říká Ondřej Sedláček.
Dodává, že pro přežití různých druhů hmyzu je důležitá také rozloha území, na kterém se může množit a pohybovat.
Kdyby se v Praze neusadil člověk, určitě by tu byl nějaký národní park.
ekolog Ondřej Sedláček
Právě ztráta přirozeného prostředí je podle odborníků jeden z hlavních důvodů, proč v posledních letech výrazně ubývá některých druhů hmyzu. Hmyz je sice velmi přizpůsobivý a rychle se množí, některé překážky jsou ale nad jeho možnosti. Mezi další velké hrozby pro hmyz patří klimatická změna, nadužívání zemědělských postřiků a znečištění životního prostředí.
Čtěte také
V městské zástavbě se vědci zabývají také vlivy světelného znečištění. Řadu let vědci vědí, že světelné zdroje lákají létající hmyz. Novou hrozbou je moderní osvětlení, které napodobuje denní světlo. Podle nové studie britských odborníků zveřejněné v časopise Science Advances, takové osvětlení narušuje život housenkám nočních můr.
Otázka vymírání hmyzu je podle vědců velmi složitá, vzhledem k rozmanitosti druhů a jejich způsobů života nelze nic paušalizovat. Přesto odborníci upozorňují, že je nutno věnovat pozornost hojným i vzácným druhům hmyzu. Závisí na nich totiž řada dějů v přírodě a v konečném důsledku i naše obživa.
Celý příspěvek najdete v audiozáznamu.
Související
-
Hmyz tvoří základní kámen potravního řetězce. Když zmizí, může se pyramida sesypat, varuje entomolog
V celém světě se rychle snižují počty hmyzu především v důsledku lidské činnosti. Právě motýli jsou zřejmě nejlepším indikátorem toho, jak rychle se tyto změny dějí.
-
O přežití hmyzu rozhodují někdy maličkosti. Dokládá to motýl, kterému prospívá proměnlivé mikroklima
„Motýli potřebují velkou pestrost prostředí, aby si v každém okamžiku svého životního cyklu mohli v daném místě vybrat, co zrovna chtějí,“ líčí biolog Ondřej Sedláček.
-
Biolog Vácha: Živit se hmyzem dává ekologicky smysl. Odpor proti tomu je otázkou kultury a estetiky
Hmyz drží ekosystémy na planetě Zemi, kdyby nebylo hmyzu, vše se zhroutí. Bude lidstvo nuceno počítat s hmyzem i ve svém jídelníčku? Připravila Eva Hůlková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
