Věda jako černá díra na peníze? Absurdní názor, hodnocení výzkumu se ale musí změnit, míní ekonom Münich

Poukazuje na to, že přestože jde o jednu z deklarovaných priorit vlády, podíl výdajů na vědu vůči HDP klesá. „Ve vědě teď jako o minimálním navýšení hovoříme o pěti miliardách, ale vládě chybí obrovský balík peněz, které nemá. Takže i to pro ně bude hodně,“ upozorňuje výkonný ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Problémem české vědy je pak vedle nedostatku peněz i jejich špatné rozdělování. Dvěma základními kritérii má být kvalita a společenská potřeba, ani jedno se prý ale do rozhodování v minulosti příliš nepromítalo.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Záludná top věda

„Věda do velké míry představuje černou díru, což je pro kritiky voda na mlýn: ‚Je to černá díra, tam nemá smysl posílat peníze.‘ A podpora tohoto absurdního názoru je v této zemi poměrně široká,“ poznamenává.

Vázne také transfer znalostí do praxe, ať už jde o byznys, nebo státní správu. Žádný jednoduchý recept na to ovšem neexistuje. „Česká věda je na tom oproti ostatním zemím, které zažily socialismus, velice dobře. Obzvláště v přírodních vědách má pro praxi co nabídnout, ale neděje se to v tom měřítku, jak by mohlo,“ dodává.

Ministr pro vědu musí být podle Münicha především dobrý vyjednavač, který se bude snažit najít shodu na systémových změnách, ať už na úrovni zákonů, či v rámci metodiky hodnocení výzkumných organizací, aby peníze šly na kvalitní výzkum.

„Je to velká piplačka založená na konzultacích, které se těžko dají medializovat. Ministryně Helena Langšádlová (TOP 09) byla odejita proto, že věc neumí komunikovat široké veřejnosti, ale musím říct, že to téměř nejde,“ soudí.

Školy pro vědu

Pokud jde o samotnou podporu výzkumu, systém nyní je podle Münicha nastaven spíš podle úředníků, a nikoliv podle podstaty celého procesu.

„V základním výzkumu nemůžete předem moc plánovat, co vyzkoumáte. Je absurdní stavět ty projekty, že tedy nám napište, co za pět let vymyslíte, a my to potom zkontrolujeme. Bohužel se to tak často děje a vědci jsou nuceni slibovat něco, co už vlastně předem vybádali,“ popisuje.

Čtěte také

Politici musí umět dávat góly, říká Michopulos ke konci Langšádlové. Vyšší kvalitou je, když práci rozumí, nesouhlasí editor

Jmenování nového ministra pro vědu provázela kauza publikování v predátorských časopisech, kvůli níž odstoupil předchozí nominant Pavel Tuleja (TOP 09). Münich přitakává názoru ekonoma Jaroslava Borovičky, podle něhož je problémem český hon za akademickými tituly.

„Po roce 2005 jsme masifikovali vysoké školství, ale neudělali jsme to diverzifikovaně. Prostě jsme ze všech škol udělali vědecké univerzity. Všechny jsou financovány stejně a všechny se tváří, že dělají vědu. A to nejenže vyjde hodně draho, ale je i potřeba extrémní množství vědců,“ podotýká.

Žádoucí by proto bylo rozdělení vysokých škol na výzkumné a vzdělávací instituce, což ale není v gesci ministra pro vědu. „To je v jurisdikci ministerstva školství, které nemá kapacitu, odvahu ani politickou podporu s něčím takovým přijít,“ konstatuje odborník na vzdělávání z akademického pracoviště CERGE-EI.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.