Ve výdajích na obranu jsme v NATO pořád jedni z nejhorších. To je dál neúnosné, míní bezpečnostní analytik Pojar
Na summitu v Madridu dostaly Finsko a Švédsko pozvánky ke vstupu do Severoatlantické aliance. Dál se členské státy dohodly, že několikanásobně posílí obranu svého východního křídla a Ukrajině budou pomáhat tak dlouho, jak bude potřeba. „Členské státy NATO se snaží víc investovat do obrany, kterou musíme brát vážně,“ popisuje bezpečnostní analytik a poradce premiéra Tomáš Pojar. „Protože nám Vladimir Putin ukazuje, že válka v Evropě není žádné sci-fi.“
Pro nás z toho podle analytika vyplývá, že musíme investovat do vlastní obrany, vojáků či techniky.
„Protože jsme stále jedni z nejhorších v rámci Severoatlantické aliance, a dál je to už neúnosné. Musíme se snažit situaci napravit tak, abychom během dvou let nastoupali na ta dvě procenta HDP, která pak půjdou na výdaje na obranu. A takto abychom to udrželi mnoho dalších let, a to až do chvíle, kdy bude armáda bojeschopná.“
„A až budou bojeschopné i další země NATO, tak k žádné válce nedojde – a my budeme žít v míru, bezpečí, v prosperitě a svobodě.“
Podle politického geografa Michaela Romancova se vstupem Finska a Švédska nezmění nic zásadního, pokud jde o počty vojáků nebo zbraní, co se ale změní, je semknutější fronta zemí NATO.
„Například Estonsko, Litva, Lotyšsko, které v pobaltském prostoru eventuálnímu ruskému útoku čelily samy, mají najednou na severu velmi mohutného spojence v podobě Finska,“ míní Romancov.
Vojenská pomoc NATO Ukrajině je prý nebývalá – pomáhá třeba i Island, který ani nemá vlastní armádu. „Je v tom potřeba ale vytrvat a umožnit Ukrajincům, aby se mohli bránit. Děláme to i sami pro sebe.“
Putin se nezastaví
„Je evidentní, že pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo, tak se nezastaví. Koneckonců to říká i prezident Putin – chce zvrátit poválečné výsledky. Chce pokračovat v budování svého impéria, a půjde až do střední Evropy včetně Česka. Putin vždy to, co říká, myslí v zásadě vážně – a tak ho vážně musíme i brát. V minulosti jsme to mnohdy nedělali – a byla to chyba.“
Tomáš Pojar, zahraničněpolitický a bezpečnostní poradce premiéra
Martina Heranová bezpečnostní analytička CEVRO
Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha
Karel Svoboda, odborník na postsovětský prostor
Kdyby Ukrajina padla, Putinovi by podle Pojara narostla chuť jít dál. „Takže my ho teď musíme zastavit, zadržovat a musí to být dlouhodobé. Nesmíme na nic čekat. Když to tak budeme dělat, v budoucnosti ušetříme.“
Svět se mění a musí se přehodnotit i mezinárodní vztahy k Rusku a Číně. „Na půdě NATO to cítí úplně každý. Možná se liší jen míra tohoto pocitu, ale nepochybně si to uvědomuje každý, stejně jako i na půdě Evropské unie.“
„Vstupem Finska a Švédska do Aliance bude naprostá většina členských států i v Unii... Ostatně: Čína také přehodnocuje svůj vztah k okolnímu světu a začala s tím už před delší dobou,“ uzavírá.
Celé Téma dne Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
