Všechny další konflikty a stabilita světa se budou odvíjet od výsledku této války, míní velvyslanec při NATO Landovský

Čtěte také

Putin se nikdy nezmění. Vždy to bude agresor, vždy bude vydírat, uvažuje starosta a poslanec Kolář

NATO podle velvyslance pomáhá Ukrajině už od roku 2014, tedy od ruské anexe Krymu.

„Naše partnerská politika není krátkodobou záležitostí. Válka se skutečně může protáhnout na léta, jak ostatně říkal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a proto je potřeba vydržet. Všechny další konflikty a stabilita světa se budou odvíjet od toho, jak tato válka dopadne.“

Velvyslanec ale připomíná, že výsledek konfliktu opět závisí hlavně na Ukrajině. „Takto závažné rozhodnutí by neměli řešit pod nátlakem, ale s naší pomocí. Tady je přece jasné, kdo je agresor a kdo oběť. Tyto nálady samozřejmě mohou ovlivnit vůli zemí dlouhodobě pomáhat, ale já se domnívám, že si zároveň všichni uvědomují vážnost situace – a i to, že vydržíme.“

Mír a válka je otázka politická i vojenská

Před pár dny Stoltenberg řekl, že mír je možný, ale otázkou je, jakou cenu jste schopni za něj zaplatit. Kolik území nezávislosti, suverenity, svobody, demokracie jste schopni obětovat.

Čtěte také

100 dní války očima zpravodajů: chaos se proměnil v přesně mířené útoky

„Jde o interpretaci slov Ronalda Reagana: ,Mír můžete mít zítra – když se vzdáte.‘ A je v tom vše řečeno dost jasně. Mír sám o sobě totiž nemusí být přijatelná hodnota,“ popisuje Landovský s odkazem na historické události. Jak z mapy Evropy zmizelo Polsko nebo jak bylo během 2. světové války okupováno Československo.

„Zkrátka – mír a válka je otázka politická, nejen vojenská. Do toho, jak se přetaví válečná situace do mírové, je třeba do určité doby promlouvat pomocí zbraní a pak pomocí jednání. Ale až když přijde ten správný moment – a skutečně to není věcí nikoho jiného než samotných Ukrajinců.“

„Ten výrok chápu tak, že volání po okamžitém ukončení bojů může být pro Ukrajinu nepřijatelné, pokud jde o ohrožení samotné existence jejich státu. A útoky na Kyjev znovu vrací do hry i ovlivňování situace v celé Ukrajině.“

Čtěte také

Rusko je třeba izolovat, a ne si telefonovat s Putinem, míní litevský ministr zahraničí

A velvyslanec dodává: „Vidíme, jak se Rusko v okupovaných částech chová – to je možná ta nejpodstatnější věc, která zůstává v debatě nevyřčená. Absolutně masivní porušování lidských práv, koncentrační tábory, zločiny proti lidskosti s jakýmsi vědomím či přivolením státu. Velké relokace obyvatelstva z okupovaných území přece vedou k tomu, že si Ukrajina musí být vědoma, že debata o míru někdy musí mít své hranice a musí bránit své území před ruskou agresí velice intenzivně.“

I podle zpravodaje Českého rozhlasu na Ukrajině Matina Dorazína se válka právě dostala do morálně i emočně těžké fáze. „Nastává jedna z těch nejobtížnějších fází – nikoli z vojenského hlediska, ale z morálně politického hlediska. Svět přestává Ukrajinu vnímat jako ten nejpalčivější problém.“

Opadávající zájem světa podle Dorazína vnímají i samotní Ukrajinci. „A sice to, že jim svět přestává rozumět, přestává se o ně tolik zajímat. Přitom teď potřebují pomoci vojenské, morální i politické nejvíc,“ uzavírá.

Celé Téma dne Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.