Ve výdajích na obranu jsme v NATO pátí od konce, v roce 2024 se to změní, věří velvyslanec Landovský

7. srpen 2019

Česko si letos připomnělo 20. výročí vstupu do NATO. Podle průzkumů je se členstvím většina společnosti spokojena, politici ale stále nejsou ochotni zvýšit výdaje na obranu na úroveň 2 % HDP.

„Samotné členství v Alianci zvyšuje naši bezpečnost. A to je záruka, za kterou je třeba si připlatit, protože důsledkem bezpečnosti je i vnitřní prosperita. Rozhodují se podle toho i investoři,“ upozorňuje v Interview Plus velvyslanec při NATO Jakub Landovský (ČSSD).

Pokud jde o tempo růstu výdajů na obranu, vláda prý dala jasný příslib, kdy chce požadovaných 2 % HDP dosáhnout. „Máme jasný příslib, že v roce 2024, kdy je ten rozhodný a soudný den, toho dosáhneme,“ věří Landovský.

V Alianci jsme pátí od konce, pokud jde o otázku financí. Ta není jediná, ale naši spojenci ji velice bedlivě sledují.
Jakub Landovský

Čtěte také

České armádě se v minulých letech podařilo nabrat nové vojáky, nyní je třeba nahradit zastaralou sovětskou techniku. Landovský vysvětluje, že alianční země si mezi sebou rozdělily úkoly, jaké schopnosti by měly získat. V našem případě jde o vznik těžké mechanizované brigády, která nezbytně potřebuje nové obrněné transportéry, děla a ženijní techniku.

Nutnost navyšovat výdaje na obranu zdůrazňuje především americký prezident Donald Trump, ale už i další státy, které své závazky plní.

„Svět v 90. letech žil v iluzi všeobecného bezpečí a obecně začal vybírat to, čemu se říká mírová dividenda. A peníze se přesouvaly do věcí, které státům přišly produktivnější. Jenže pak přišlo 11. září, rusko-gruzínská válka a anexe Krymu. A základní snaha států ochránit se nezmizela,“ uvádí Landovský.

Byla by společná evropská armáda konkurencí pro NATO? Proč by se Aliance měla věnovat i hybridním hrozbám? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , ert

Související