Naděje na novou dohodu velmocí o raketách umírá poslední. Musí ale vázat i Čínu, míní expert

Protest proti odstoupení USA od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu

USA odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Zatímco západní státy krok amerického prezidenta Donalda Trumpa schvalují, neměl prý jinou volbu, Moskva popírá, že by smlouvu porušovala. Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že Rusko bude muset začít vyvíjet nové jaderné rakety, pokud tak učiní Spojené státy.

„Je to válka slov. V tuto chvíli si myslím, že jaderná rovnováha mezi Ruskem a NATO narušena není,“ ubezpečuje v Interview Plus ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.

Nepředpokládá ani, že ihned začnou nové závody ve zbrojení. S koncem smlouvy INF ale zároveň padla bariéra pro další destabilizaci a eskalaci – což se bezprostředně týká především Evropy.

„Vytváří to možnost vyvinout větší tlak na státy NATO, které budou v dosahu těchto raket. Nemusí ani dojít k nějakému masovému nasazení a velkým závodům ve zbrojení, ale strategická rovnováha v Evropě tím bude poznamenána,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy.

(Uzbrojit Rusko) by nebylo tak jednoduché, americká administrativa nemůže sama rozhodnout o tom, že takto nákladné zbraně začne vyvíjet. Závody ve zbrojení by také přispěly k výrazné nestabilitě a vzrostlo by riziko nehody nebo miskalkulace.
Ondřej Ditrych

Smlouva INF zapovídala držení a vývoj raket s dosahem 500 až 5500 km odpalovaných ze země. Z jejího porušování se obviňovaly obě strany, Američanům vadila ruská raketa 9M729, Rusům zase americký systém protiraketové obrany Aegis na základně v Rumunsku, který prý lze využít i pro z moře odpalované střely s plochou dráhou letu Tomahawk.

Podle Ditrycha je ale zřejmé porušení smlouvy ze strany Ruska. Vývoj zmíněné rakety je prý možné považovat za Putinův ústupek vojenskému establishmentu, a to po krachu snah o zlepšení vztahů se Západem.

Čína posiluje

Přestože se vypovězení smlouvy INF dotkne Evropy, USA i Rusku prý jde o jiný region: „Spojené státy v tuto chvíli hledí především k Číně a do Tichomoří. Nový ministr obrany Mark Esper se nechal slyšet, že by nově vyvinuté rakety v tomto regionu rád rozmístil,“ uvádí Ditrych.

Profesor Chris Miller v magazínu Foreign Policy napsal, že smlouva INF se tak snadno zhroutila hlavně kvůli tomu, že jakožto bilaterální dohoda nemůže dobře sloužit v době multilaterálního světa.

Především do hry vstoupila Čína, která na Rusko pohlíží jen jako na méně důležitého hráče. A prý i USA vědí, že její nový soupeř nesídlí v Kremlu.

S touto analýzou souhlasí i Ditrych. Čínský jaderný arzenál je sice menší než francouzský, země ale má ambiciózní modernizační program a v oblasti zbrojení je velmi netransparentní, a to znervózňuje i její sousedy.

Pokud teď platí, že čínský arzenál je v porovnání s americkým nebo ruským velmi malý, v horizontu jedné dekády se to může změnit.
Ondřej Ditrych

Ondřej Ditrych

Pokud Spojené státy chtějí udržet stabilitu v oblasti, musí posilovat svou vojenskou sílu – podle Ditrycha je ale otázkou, zda k tomu jsou vhodným nástrojem právě rakety středního a krátkého doletu.

Problém je navíc v tom, kde rakety rozmístit – spojenců ochotných tyto základny hostit prý v regionu není mnoho.

Ditrych se domnívá, že stále existuje naděje na uzavření nové dohody omezující rakety, do ní je ale třeba zapojit také Čínu, případně i další jaderné státy. „Naděje umírá poslední. Jediná realistická cesta je přikročit k multilateralizaci. Z ruského i amerického pohledu totiž bilaterální dohody nemají budoucnost,“ uzavírá expert.

Jakou roli může hrát Česko v dohodě velmocí? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.

Související