Odstoupení Spojených států a Ruska od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) otřese světovou strategickou rovnováhou, přinese nové závody ve zbrojení a prohloubí chaos a nevypočitatelnost světové politiky.
To je varování, které v ruském listu Vědomosti vysílá do světa bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov s tím, že utrpí mimo jiné i bezpečnost Spojených států.
Spojené státy podle očekávání oznámily zahájení půlročního období, po němž země vystoupí ze Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu – nestáhne-li Rusko své okřídlené střely, které překračují uvedený dosah.
Právě Gorbačov společně s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem zmíněnou smlouvu o odzbrojení podepsali v roce 1987. K jejímu dojednání tehdy podle Gorbačova obě strany vedlo společné přesvědčení, že „jaderná válka je nepřípustná a nemůže mít vítěze“. Nyní se ale v Gorbačovově pohledu naše planeta ocitla v ohrožení kvůli „snaze Spojených států diktovat světu svou vůli“.
Bývalý státník píše, že od konce studené války smlouva sloužila bezpečnosti Ruska a vylučovala, že by se v blízkosti jeho hranic mohly objevit zbraně hromadného ničení. Přitom řada vysoce postavených ruských politiků dohodu podrobovala kritice – likvidovat rakety prý bylo zbytečné, „mohly se ještě hodit“.
V posledních letech však podle Gorbačova Rusko zaujalo jednoznačnou pozici, která podporuje zachování platnosti smlouvy. Odstoupení Spojených států je teď naopak jen dalším z kroků, které lidstvo vracejí ke studené válce. Gorbačov připomíná i odmítání Washingtonu ratifikovat Smlouvu o zákazu jaderných zkoušek i jednostranné odstoupení USA od Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany v roce 2002.
Vláda, která se rozhodne pro tak důležitý krok, musí veřejnosti vysvětlit, co ji k tomu vede. Co je ona hrozba „vyšším zájmům“ a bezpečnosti Spojených států – země, jejíž výdaje na obranu několikrát převyšují výdaje všech jejích soupeřů?
Donald Trump vyčetl Rusku porušování smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, aby ospravedlnil svůj úmysl od této dohody z roku 1987 odstoupit. Ačkoli jejím signatářem není Čína, americký prezident ji krátce zmínil jako další důvod svého rozhodnutí.
Bývalý sovětský prezident upozorňuje, že USA o takové hrozbě neinformovaly ani světovou veřejnost ani Radu bezpečnosti OSN. Místo toho si stěžují na Rusko kvůli údajným porušením smlouvy. V těch se ale prý nevyznají ani odborníci. A Washington své výhrady navíc sděluje ultimativním tónem.
Gorbačov neuznává americký argument, že raketami středního doletu disponují i další země. Poukazuje na to, že Spojené státy a Rusko stále vlastní přes 90 % světových jaderných zbraní. Pokud by odzbrojování pokračovalo podle uzavřené smlouvy, země jako Velká Británie, Francie nebo Čína by se k němu postupně přidaly, je přesvědčený Gorbačov.
Popírá, že by za vypovězením dohody ze strany Američanů bylo porušování ze strany Ruska. Za skutečný důvod vidí spíše „snahu USA zbavit se všech omezení v oblasti zbrojení a získat naprostou vojenskou nadvládu“.
„Máme daleko více peněz než ostatní země a budeme zvyšovat počet zbraní, dokud nepřijdou k rozumu,“ řekl nedávno Donald Trump. Gorbačov nicméně dodává, že snaha Ameriky diktovat světu svou vůli je iluzorní a nereálná. Hegemonie jedné země v dnešním světě není možná.
Ruský držitel Nobelovy ceny za mír také píše, že Evropané jsou chováním Spojených států znepokojeni a je možné je chápat. Mají ještě v živé paměti „raketovou krizi“ počátku 80. let, kdy se na starém kontinentu začaly rozmisťovat stovky raket – sovětské SS 20 a americké Pershingy. A všichni teď prý chápou, že nové kolo raketového zbrojení může být ještě nebezpečnější.
Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov v komentáři v ruském deníku Rossijskaja gazeta vyzval prezidenty Ruska a Spojených států, aby se sešli a zasadili o utvrzení systému jaderného odzbrojení. Výsledkem společného úsilí obou mocností má být posílení strategické stability a bezpečnosti ve světě.
Ve světě došlo k velkým změnám. Neznamená to však, že by smlouva zestárla, myslí si Gorbačov. Stále ji považuje za základ mezinárodní bezpečnosti období po ukončení studené války a za konečný cíl označuje úplnou likvidaci jaderných zbraní.
Příčinou absence dialogu mezi Washingtonem a Moskvou, včetně jednání o problematice jaderných zbraní, může být vyostřená vnitropolitická situace v USA. Je ale čas překonat mezistranická nedorozumění a začít vážný rozhovor. „Věřím, že Rusko je na něj připravené,“ vzkazuje Gorbačov americkým politikům.
Klíč k řešení problémů bezpečnosti podle něj není ve zbraních, ale v politice. Znepokojivé události posledních týdnů by se neměly netečně obcházet. Ale neměly by ani vyvolat paniku. Je třeba vzniklou situaci promyslet a především jednat, aby svět znovu nesklouznul k závodům ve zbrojení, konfrontaci a nenávisti, apeluje Gorbačov.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
