Ve Vídni vznikl mezigenerační projekt participativního bydlení. Může to být lék na bytovou krizi

Gleis 21 je oceňovaný mezigenerační projekt participativního bydlení. Obyvatelé vlastní bytový dům v centru Vídně, který provozují a spravují společně. Čtyřpodlažní budovu, která je kromě centrálních betonových sloupů postavena téměř výhradně ze dřeva, obklopují terasy plné rostlin.

Obyvatelé své byty nevlastní, a to proto, aby se nemovitost nedostala na trh.

Na rozdíl od komun ze 70. let mají obyvatelé vlastní oddělené byty i přístup do společných prostor na střeše budovy.

Čtěte také

Má stát podporovat vlastnické bydlení? Ne, potřebujeme nájmy, soudí analytik Klusáček. Je to správná investice, tvrdí Hána z Deloitte

V domě je 38 bytových jednotek včetně apartmánu pro hosty, který si mohou obyvatelé rezervovat pro návštěvy přátel či rodiny. Věková skladba obyvatel je pestrá od 27 do 72 let.

Koncept vymyslela skupina lidí v roce 2015. Sehnali peníze a dohlíželi na výstavbu. Celkové náklady vyšly na téměř 10 milionů eur, z toho dva miliony šly z úspor iniciátorů projektu. Se zbytkem pomohla dotací a půjčkou radnice a také banka, která poskytla 30letou hypotéku.

Byty nejsou jejich

Obyvatelé své byty nevlastní. Je to proto, aby se nemovitost nedostala na nemovitostní trh. Místo toho vlastní podíly ve stavební společnosti, kterou založili. Měsíční „nájemné“ pak představuje podíl na splátce hypotéky.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Žádosti o příspěvky na bydlení trhají rekordy. Konečně

Vídeň je opakovaně vyhlašována nejlepším městem k životu na světě. Důvodem je podle britského listu to, že tamní územní plánování hledá odpovědi například na to, co je dobré pro děti a co pro developery. Děti z bytovém komplexu Gleis 21 to mají do školy jen přes park. Navíc jsou obklopeni sousedy, kteří se o ně postarají, když jsou rodiče v práci. 

Rakouská metropole má hned několik inovativních programů dostupného bydlení, které se zaměřují na různé sociální skupiny obyvatel. Model participativního bydlení, jako je projekt Gleis 21, je oblíbený spíše u rodin ze střední třídy, které mají nějaký kapitál a chtějí své děti vychovávat ve městě.

Čtěte také

Nejlepším městem roku pro život je Vídeň, vyplynulo z celosvětového průzkumu

Mnoha čtvrtím světových metropolí od Honkongu přes New York po Londýn naopak hrozí, že se stanou zónami bez dětí. Mladé rodiny si často nemohou dovolit žít ve velkých městech. V některých londýnských čtvrtích se dokonce kvůli nedostatku žáků uzavírají základní školy, dodává britský list.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková.