Dochází v zahraniční politice ke zmrtvýchvstání Rakousko-Uherska? ptá se Politico
Ať už jde o téma Ukrajiny, Ruska, nebo o konflikt Izraele s Hamásem, v evropských kuloárech panuje dojem, že dochází ke vzkříšení Rakousko-Uherského dualismu – nikoli v podobě oprášení zaniklé konfederace, ale v podobné zahraničně-politické orientaci. Tématem sbližování dvou dunajských republik se zabývá server Politico.
Uvnitř evropských institucí zesiluje dojem, že Rakousko i Maďarsko hrají podle stejných not. „Jde o klasické rakouské chování. Nenechte se mýlit: toto je duální monarchie vstávající z hrobu,“ říká evropský diplomat, který trval na zachování anonymity.
Čtěte také
Ačkoli Maďarsko nakonec ustoupilo a umožnilo zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, dlouho drželo Ukrajinu jako rukojmí. Ať už šlo o pomoc ve výši 50 miliard eur, nebo právě otázku vstupu země do unijního bloku. Rakousko podle kritiků této patové situace v zákulisí využívá k prosazování vlastních priorit.
Postoj Vídně vůči Kyjevu zapadá do známého schématu. Využívá své neutrality k tomu, aby se přimkla blíž k Moskvě a zároveň hlásala věrnost Západu. Tuto taktiku přitom zvládá i maďarský premiér Viktor Orbán, a to i bez vojenské neutrality. Rakousko tak v Bruselu stále častěji posiluje svou pověst tvrdohlavého hráče. Ještě víc ji umocňuje celoroční blokace přistoupení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, ke které se Budapešť nepřipojila.
Evropští úředníci často připisují svým rakouským protějškům nenucenou povýšenost, která podporuje stereotyp, že se Vídeň ještě neprobudila z minulosti a opojená iluzí o nádheře habsburské říše se snaží oživit spolupráci s Maďary. Císařské časy jsou ale už dávno pryč, píše Politico.
Snažíme se s Orbánem vycházet
Obavy ze vzkříšení Rakousko-Uherska, byť symbolického, jsou ale podle serveru prozatím bezdůvodná. Při soukromých jednáních se rakouští vládní představitelé brání srovnávání se současnou maďarskou reprezentací.
Čtěte také
„Snažíme se s Orbánem vycházet, protože je to náš soused, ale to neznamená, že nás to těší,“ říká jeden rakouský úředník s rozsáhlými kontakty v Budapešti. Mezi oběma zeměmi nepanují ve všech směrech harmonické vztahy. Příkladem je otázka migrace.
Rakousko podezírá východního souseda z toho, že posílá žadatele o azyl přes své území rovnou do Rakouska, aniž by je ve své zemi registroval. Budapešť se tak podle Vídně vyhýbá tomu, aby žadatelé o azyl mohli být vráceni zpět do Maďarska. Budapešť to sice popírá, avšak vysoký nárůst počtu žádostí o azyl v Rakousku během posledních let hovoří ve prospěch Vídně.
Skutečným důvodem toho, že Vídeň poslední dobou v souvislosti s Ukrajinou provokuje, je podle Politica otázka Bosny a Hercegoviny, se kterou má dlouhodobé hospodářské a politické vazby. Rakouská ministryně pro Evropu Karoline Edtstadlerová během nedávné návštěvy Sarajeva řekla, že Vídeň chce Bosnu a Hercegovinu vidět v „unijní rodině“. Podle ministryně je to „geopolitická nutnost“.
Vzhledem ke geografické blízkosti Rakouska patří téma uklidnění napětí v zemích bývalé Jugoslávie už dlouho k prioritám rakouské zahraniční politiky. Vídeň tam už několik desetiletí vysílá své vojáky v rámci mírových misí OSN. Přivést země západního Balkánu do Unie je rakouskou optikou nejlepším receptem na to, jak v regionu nastolit trvalý mír a otupit narůstající vliv Ruska.
Čtěte také
„Nemáme v úmyslu stát Ukrajině v cestě při vstupu do Unie,“ zdůraznil vysoký rakouský úředník. Dodal, že by to bylo jako „stát před nákladním vlakem“. Cílem Rakouska je podle něj tiše zapřáhnout Bosnu a Hercegovinu „za zadní vagon“ této soupravy.
Budoucí směřování Rakouska přesto vzbuzuje obavy. Na podzim příštího roku zemi čekají volby. Protiunijní Svobodná strana, která považuje Orbánovo Maďarsko za vzor, v průzkumech vede s pohodlným náskokem. Předseda Svobodných Herbert Kickl (Hérbert Kikl) během nedávné návštěvy Budapešti prohlásil Maďarsko za „útočiště národního sebeurčení a odporu proti globalistickým zásahům z Bruselu“.
Navzdory rodícímu se krajně pravicovému bratrství mezi Kicklem a Orbánem se Evropa může utěšovat tím, že rakousko-uherská spolupráce nikdy neobstála ve zkoušce časem, uzavírá server Politico.
Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
