Dochází v zahraniční politice ke zmrtvýchvstání Rakousko-Uherska? ptá se Politico

Uvnitř evropských institucí zesiluje dojem, že Rakousko i Maďarsko hrají podle stejných not. „Jde o klasické rakouské chování. Nenechte se mýlit: toto je duální monarchie vstávající z hrobu,“ říká evropský diplomat, který trval na zachování anonymity.

Čtěte také

Martin Fendrych: Ukrajina patří do Evropské unie víc než vyděrač Orbán

Ačkoli Maďarsko nakonec ustoupilo a umožnilo zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, dlouho drželo Ukrajinu jako rukojmí. Ať už šlo o pomoc ve výši 50 miliard eur, nebo právě otázku vstupu země do unijního bloku. Rakousko podle kritiků této patové situace v zákulisí využívá k prosazování vlastních priorit.

Postoj Vídně vůči Kyjevu zapadá do známého schématu. Využívá své neutrality k tomu, aby se přimkla blíž k Moskvě a zároveň hlásala věrnost Západu. Tuto taktiku přitom zvládá i maďarský premiér Viktor Orbán, a to i bez vojenské neutrality. Rakousko tak v Bruselu stále častěji posiluje svou pověst tvrdohlavého hráče. Ještě víc ji umocňuje celoroční blokace přistoupení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, ke které se Budapešť nepřipojila.

Evropští úředníci často připisují svým rakouským protějškům nenucenou povýšenost, která podporuje stereotyp, že se Vídeň ještě neprobudila z minulosti a opojená iluzí o nádheře habsburské říše se snaží oživit spolupráci s Maďary. Císařské časy jsou ale už dávno pryč, píše Politico.

Snažíme se s Orbánem vycházet

Obavy ze vzkříšení Rakousko-Uherska, byť symbolického, jsou ale podle serveru prozatím bezdůvodná. Při soukromých jednáních se rakouští vládní představitelé brání srovnávání se současnou maďarskou reprezentací.

Čtěte také

Robert Schuster: V blízkovýchodním konfliktu přešlo Rakousko z jedné strany na druhou

„Snažíme se s Orbánem vycházet, protože je to náš soused, ale to neznamená, že nás to těší,“ říká jeden rakouský úředník s rozsáhlými kontakty v Budapešti. Mezi oběma zeměmi nepanují ve všech směrech harmonické vztahy. Příkladem je otázka migrace.

Rakousko podezírá východního souseda z toho, že posílá žadatele o azyl přes své území rovnou do Rakouska, aniž by je ve své zemi registroval. Budapešť se tak podle Vídně vyhýbá tomu, aby žadatelé o azyl mohli být vráceni zpět do Maďarska. Budapešť to sice popírá, avšak vysoký nárůst počtu žádostí o azyl v Rakousku během posledních let hovoří ve prospěch Vídně.

Skutečným důvodem toho, že Vídeň poslední dobou v souvislosti s Ukrajinou provokuje, je podle Politica otázka Bosny a Hercegoviny, se kterou má dlouhodobé hospodářské a politické vazby. Rakouská ministryně pro Evropu Karoline Edtstadlerová během nedávné návštěvy Sarajeva řekla, že Vídeň chce Bosnu a Hercegovinu vidět v „unijní rodině“. Podle ministryně je to „geopolitická nutnost“.

Vzhledem ke geografické blízkosti Rakouska patří téma uklidnění napětí v zemích bývalé Jugoslávie už dlouho k prioritám rakouské zahraniční politiky. Vídeň tam už několik desetiletí vysílá své vojáky v rámci mírových misí OSN. Přivést země západního Balkánu do Unie je rakouskou optikou nejlepším receptem na to, jak v regionu nastolit trvalý mír a otupit narůstající vliv Ruska.

Čtěte také

Robert Schuster: Proces s rakouským exkancléřem Kurzem budí řadu dohadů

„Nemáme v úmyslu stát Ukrajině v cestě při vstupu do Unie,“ zdůraznil vysoký rakouský úředník. Dodal, že by to bylo jako „stát před nákladním vlakem“. Cílem Rakouska je podle něj tiše zapřáhnout Bosnu a Hercegovinu „za zadní vagon“ této soupravy.

Budoucí směřování Rakouska přesto vzbuzuje obavy. Na podzim příštího roku zemi čekají volby. Protiunijní Svobodná strana, která považuje Orbánovo Maďarsko za vzor, v průzkumech vede s pohodlným náskokem. Předseda Svobodných Herbert Kickl (Hérbert Kikl) během nedávné návštěvy Budapešti prohlásil Maďarsko za „útočiště národního sebeurčení a odporu proti globalistickým zásahům z Bruselu“.

Navzdory rodícímu se krajně pravicovému bratrství mezi Kicklem a Orbánem se Evropa může utěšovat tím, že rakousko-uherská spolupráce nikdy neobstála ve zkoušce časem, uzavírá server Politico.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.